MĚSTO FRÝDLANT

Úprava nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo "památkovém" ochranném pásmu, kdy takové úpravy budou dále posuzovány v režimu stavebního zákona

Týká se oblasti městské památkové zóny ve Frýdlantu a ochranného pásma Státního hradu a zámku ve Frýdlantu. Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena podle § 17 zákona o státní památkové péči.

KDO JE OPRÁVNĚN VE VĚCI JEDNAT

a) vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu,

b) správce nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu,

c) uživatel nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu.

Jaké jsou základní podmínky

Je zamýšleno provedení některé či některých z následujících prací:

a) stavba,
b) změna stavby,
c) terénní úpravy,
d) umístění nebo odstranění zařízení,
e) odstranění stavby,
f) udržovací práce na nemovitosti např. výměna výplní, střešní krytiny, úpravy fasády a to přesto, že těmito zásahy se nemění vzhled stavby .

Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy jde o úpravu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v "památkovém" ochranném pásmu, a zároveň jde o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu stávající nemovitosti.

U věcí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila nadpoloviční většina vlastníků (počítáno podle jejich spoluvlastnických podílů na společné věci).

U úprav společných částí domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila většina vlastníků jednotek, jak to předpokládá § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb.,o vlastnictví bytů.

JAKÝM ZPŮSOBEM ZAHÁJIT ŘEŠENÍ TÉTO SITUACE

Písemnou žádostí. Tato žádost musí být podána ještě před ohlášením příslušnému stavebnímu úřadu.

ZÁKLADNÍ obsah a přílohy podání

A. podání musí obsahovat

a) přesnou identifikaci dotčených nemovitostí (zejména podle údajů v katastru nemovitostí, tj. číslo popisné u staveb nebo parcelní číslo u pozemků),
b) stručný popis zamýšlených prací
c) identifikaci žadatele nebo žadatelů včetně adres pro doručování a datumu narození.

B. Přílohy podání

a) doklad o vlastnictví nemovitosti (například výpis z katastru nemovitostí),
b) doklad o oprávnění spravovat nebo užívat nemovitost (platí pouze pro uživatele nebo správce),
c) (projektová) dokumentace, zpracovaná podle požadavků stavebně právních předpisů.

NA JAKÝ ÚŘAD SE OBRÁTIT

Obecní úřad obce s rozšířenou působností, místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitost.

Jaké jsou správní a jiné poplatky

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůty jsou stanoveny ve správním řádu.

Kteří jsou další účastníci postupu

Pro toto řízení není výslovně vyžadována účast dalších osob.

Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.
Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.

JAKÉ JSOU SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, publikovaná pod č. 73/2000 Sb.m.s.
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2000 Sb.m.s.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti tomuto závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat.

Správní řád výslovně umožňuje přezkum až rozhodnutí správního úřadu (zde stavebního úřadu), které je podmíněno obsahem závazného stanoviska. Fakticky je tedy třeba dodržet následující postup:

1. po obdržení závazného stanoviska podat žádost nebo ohlášení stavebnímu úřadu,

2. stavební úřad ve věci rozhodne (v případě ohlášení, které by bylo v rozporu se závazným stanoviskem, ohlášené práce rozhodnutím stavební úřad zakáže, k tomu blíže v bodě 13 - nejčastější dotazy),

3. proti rozhodnutí stavebního úřadu se lze ve stanovené lhůtě odvolat, kdy odvolání může směřovat i pouze vůči závěrům nebo podmínkám závazného stanoviska orgánu státní památkové péče,

4. odvolání se podává u stavebního úřadu, který ve věci vydal rozhodnutí,

5. odvolání je postoupeno nadřízenému stavebnímu úřadu (krajskému úřadu)

6. v části odvolání, která se dotýká obsahu závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, se dotáže nadřízený stavební úřad (krajský úřad) nadřízeného orgánu státní památkové péče (krajského úřadu) na jeho názor,

7. nadřízený orgán státní památkové péče s ohledem na důvody odvolání závěry závazného stanoviska orgánu státní památkové péče buď potvrdí, nebo tyto závěry změní,

8. závěr nadřízeného orgánu státní památkové péče je pro odvolací stavební úřad závazný.

Jinou možnost přezkumu věcné správnosti závazného stanoviska podle § 149 správního řádu, včetně podmínek takového závazného stanoviska, současné právní předpisy nepřipouštějí.

JAKÉ SANKCE MOHOU BÝT UPLATNĚNY V PŘÍPADĚ NEDODRŽENÍ PŘEDEPSANÝCH POVINNOSTÍ

Za provedení úprav uvedených v bodě 2 tohoto popisu bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo za nedodržení podmínek určených v tomto závazném stanovisku je možné uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která své povinnosti porušila při výkonu svého podnikání, pokutu až do výše 100.000,- Kč.

Za provedení úprav uvedených v bodě 2 tohoto popisu bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo za nedodržení podmínek určených v tomto závazném stanovisku je možné uložit fyzické osobě, která není uvedena v předchozí větě (zejména fyzické osobě nepodnikající), které není uvedena v předchozí větě, pokutu až do výše 10.000,- Kč.

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY VEŘEJNOSTI NA TOTO TÉMA A ODPOVĚDI NA NĚ

Je třeba k ohlášení podle stavebního zákona rozhodnutí nebo závazné stanovisko podle § 149 správního řádu?
K ohlášení stavebnímu úřadu se přikládá závazné stanovisko podle § 149 správního řádu.

Lze připojit k ohlášení prací závazné stanovisko s podmínkami?
Ano.

Co mám dělat, pokud s podmínkami v závazném stanovisku k ohlašovaným pracím nesouhlasím?
Tato skutečnost by z ohlášení měla být zjevně patrná, aby se nemusel stavební úřad stavebníka vyzývat k odstranění nedostatků podání. V takovém případě stavební úřad správním rozhodnutím bez dalšího zakáže provedení ohlášených prací. Proti takovému zakazujícímu správnímu rozhodnutí lze podat odvolání a domáhat se přezkumu věcné správnosti podmínek takového závazného stanoviska (k tomu viz výše bod č. 11).

Co mám dělat, pokud souhlasím s podmínkami v závazném stanovisku k ohlašovaným pracím?
Pokud závazné stanovisko orgánu státní památkové péče obsahuje podmínky, je žádoucí, aby tyto podmínky stavebník výslovně zapracoval do ohlášení. Pokud je stavebník nezapracuje, může stavební úřad dospět k závěru, že ohlášení je v rozporu se závazným stanoviskem a práce by z tohoto důvodu mohly být stavebním úřadem zakázány.

Kde najdu, co znamená změna stavby?
Pojem změna stavby je definován v § 2 odst. 5 a 6 stavebního zákona. Stejně tak zejména v § 2 odst. 3 a v § 3 stavebního zákona lze nalézt definice většiny pojmů, které jsou uvedeny v bodě 2 tohoto popisu, jako např. pojem stavba nebo terénní úprava.

Potřebuje vlastník závazné stanovisko památkářů i k vnitřním úpravám domu v památkové rezervaci nebo v ochranném pásmu?
Ano. K vnitřním úpravám nemovitosti v památkové rezervaci nebo v památkové zóně bylo závazné stanovisko nutné vždy a nic na tom nemění ani úprava účinná od 1.1.2007.

Povinnost vyžádat si závazné stanovisko se od 1.1.2007 nevztahuje na případy, kdy jde o úpravu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v "památkovém" ochranném pásmu, a zároveň jde o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu stávající nemovitosti. Toto zjednodušení však platí pouze pro "památková" ochranná pásma a nevztahuje se na nemovitosti v památkových rezervacích nebo památkových zónách.

Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě

Příručka Kulturní památky a péče o ně, možné otevřít na webových stánkách Ministerstva kultury http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2273, složka "Kulturní dědictví/Památky/Návod na řešení životních situací".

Související situace

Úprava nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo (památkovém) ochranném pásmu, kdy takové úpravy nebudou dále posuzovány v režimu stavebního zákona.

Za správnost návodu odpovídá útvar
Odbor kultury,památkové péče a cestovního ruchu

Návod je zpracován podle právního stavu ke dni
6.11.2007

KDY BYL NÁVOD NAPOSLEDY AKTUALIZOVÁN NEBO BYLA OVĚŘENA JEHO SPRÁVNOST
2.6.2008