MĚSTO FRÝDLANT

Uživatelem Intervenčního centra Liberec, tedy služby určené pro osoby ohrožené domácím násilím, může být muž či žena, kteří jsou starší šestnácti let a žijí v Libereckém kraji. Intervenční centrum Liberec má svou pobočku i ve Frýdlantu.

Domácí násilí má svá specifika: Probíhá doma za zavřenými dveřmi mimo zraky veřejnosti. Role obou aktérů jsou neměnné – jeden je vždy v roli násilníka a druhý vždy v roli toho, kdo je napadán. K tomu ještě může být přičteno to, že incidenty mají opakující se a stupňující se tendenci. Domácí násilí není jednorázová hádka ani spor partnerů, kteří si navzájem oplácejí naschvály, ani konflikty mezi lidmi, kteří už společnou domácnost neobývají.

Domácí násilí rozlišujeme na lehké a těžké. Lehké násilí, takzvané „situační domácí násilí“, jsou konfliktní situace, kdy se v těchto případech jako nástroj prevence používá oprávnění Policie České republiky vykázat násilnou osobu z domácnosti na 10 dnů. Důvodem je zastavení násilí, oddělení na nějaký čas jednotlivých stran, aby se situace zklidnila. Těžké domácí násilí se nazývá též „charakterologické domácí násilí“, které již nevychází jen z jednotlivých situací, ale souvisí už s charakterem násilníka. Násilník přebírá moc a kontrolu nad životem oběti, systematicky oběť kontroluje a atakuje. Toto násilí již nazýváme týráním. V takovém případě je potřeba zásahu orgánů činných v trestním řízení (policie, soudy, státní zastupitelství).

Kontrolující chování se projevuje jako:

• Omezování kontaktů oběti s rodinou, přáteli, okolím.

• Vyžadování detailních informací o pohybu a aktivitách oběti (kontrola telefonu, kontrola tachometru na autě, instalace kamer doma, v autě, apod.) Mít oběť pod neustálým dohledem a kontrolou.

• Zesměšňování a ponižování oběti i před okolím.

• Manipulativní projevy vůči oběti, např. dokazování, že oběť je nedokonalá a špatná (jsi neschopná matka, to jídlo se nedá jíst, jsi tlustá, hnusná, kdo by tě chtěl, apod.)

• Trest přichází po jakémkoliv podnětu (jídlo moc studené x moc teplé, moc brzo x moc pozdě). Oběť nemá šanci odhadnout, co má či nemá udělat, aby nepřišel trest. Ten přijde každopádně („kdo chce psa bít, hůl si najde“).

FÁZE NÁSILÍ:

1. fáze narůstání napětí - 2. fáze násilí - 3. fáze klidu či zdánlivých "líbánek"

Právě střídání fází způsobuje asymetrii ve vztahu mezi partnery a následné snížení schopností oběti řešit včas a účinně partnerovo násilí. Ve fází klidu (líbánek) totiž oběť opět uvěří v nápravu a  narovnání vztahu.

NÁSLEDKY TÝRÁNÍ:

Syndrom týraného partnera - může vzniknout tehdy, jestliže se kompletní cyklus domácího násilí zopakuje nejméně dvakrát. Jaké jsou znaky týraného partnera? Ztráta sebedůvěry, patologické pouto k tyranovi, ambivalentní (rozporuplný) postoj k partnerovi, psychické následky (psychické trauma, posttraumatická stresová porucha).

Posttraumatická stresová porucha – projevuje se sníženým sebevědomím, pocity méněcennosti, ztráta životní rovnováhy, pohody a radosti ze života. Oběť má z násilného partnera strach, současně je na něm až nezdravě citově závislá. Projevuje se zde naučená bezmoc, protože pokud blízká osoba sebere moc nad životem oběti, oběť pak už nevěří, že by mohla zvládnout vymanit se z toho, vyřešit situaci, je odevzdaná. Vymizí schopnost samostatně se rozhodovat a vše může vést k pocitu beznaděje a někdy až k sebevražedným myšlenkám.

POHLED OHROŽNÉ OSOBY:

Ohrožená osoba chce často ukončit násilí, nikoli vztah, chce zachovat úplnou rodinu. Chce situaci řešit dohodou, nechce „škodit“.

Řeší finance, možnosti bydlení, práci – těch bariér, proč svoji situaci nemůže řešit, je mnohdy celá řada. Bojí se násilného partnera, bojí se rozchodu. Potřebuje ČAS, rozchod je náročný proces

Objevují se opakované pokusy o ukončení vztahu a následné návraty k násilnému partnerovi z důvodu citové závislosti.

Odejít ze vztahu je paradoxně někdy těžší, než v něm zůstat.

CHOVÁNÍ OHROŽENÉ OSOBY má typické znaky:

Ambivalence vůči násilné osobě – ohrožená osoba násilníka miluje, zároveň má z něho strach. Po incidentu (např. napadení) ho nenávidí a chce ho opustit, podat trestní oznámení. S postupem času v řádu dnů a týdnů si to zase rozmyslí. Je jí ho líto a nechce, aby byl potrestaný, nechce, aby děti vyrůstaly bez otce, touží po návratu k němu, aby vše již bylo v pořádku. Typická je kolísavost ve spolupráci s policií i dalšími institucemi. Ohrožené osoby často berou zpět souhlas s trestním stíháním, opakovaně se vrací k násilné osobě.

Omluva a bagatelizace násilného chování – ohrožené osoby často omlouvají chování násilníka, hledají vinu u sebe. Snaží se násilné chování bagatelizovat (že to nebylo tak hrozné, že ji napadá jen, když se napije, jinak je úžasný, apod.)

Pocity viny a studu, že mohou za násilné jednání, že neumí ze vztahu odejít, že tomu vystavují děti, že bude násilná osoba potrestaná.

Strach z reakce násilné osoby, z reakce okolí (nikdo mi neuvěří), ze změn po odchodu od násilné osoby.

SPECIFIKA OSOB OHROŽENÝCH DOMÁCÍM NÁSILÍM:

Ohrožená osoba – žena

Žena se snaží často zachovat rodinu, nechce ji rozbít, nechce, aby děti „přišly o tatínka“. Žena, obzvlášť pokud má nezletilé děti, je často ekonomicky závislá na partnerovi. Často se objevují pocity viny, strachu a studu. Nevidí cestu ze „začarovaného kruhu“.

Ohrožená osoba – muž

Muži se často nevnímají jako oběť, nehodnotí chování partnerky jako trestný čin. Mají stud svěřit se (jak blízkým, tak odborníkům). Váhají kontaktovat policii. Bojí se, že jim nikdo neuvěří a nakonec oni sami budou stíhaní. Mají strach ze zveřejnění a stigmatizace v očích veřejnosti (postavení muže ve společnosti).

Ohrožená osoba – senior

Násilnou osobou bývá často dospělý potomek seniora. Senior má rozporuplné pocity vůči násilné osobě. Bojí se o sebe, ale o násilného potomka se často bojí víc - aby se mu něco nestalo, aby měl kam jít, z čeho žít, aby nebyl kvůli seniorovi potrestaný, aby mu senior nezkazil život. Objevují se zde i specifika, která jsou daná stářím - zdravotní stav, ekonomická situace, úbytek sociálních kontaktů, apod. Typické je pro tuto skupinu stud a pocit viny ze selhání ve výchově vlastního dítěte.

Pro frýdlantský region funguje kontaktní pracoviště intervenčního centra na adrese Míru 1407, Frýdlant. Objednat se lze na telefonu 482 311 632 nebo 776 776 501.

Více informací k tématu naleznete na stránkách www.cipslk.cz v záložce Intervenční centrum Liberec.

Frýdlant 15/06/2023

Mgr. Alena Ježková, vedoucí Intervenčního centra Liberec, Tanvaldská 269, 463 11 Liberec 30, tel. 722 509 825

Intervenční centrum: pomoc obětem domácího násilí – v lichou středu od 13:30 do 16 hodin pouze po předchozím telefonickém objednání, CIPSLK, p. o. Informace a objednání na tel. 482 311 632, 776 776 501  info.ic@cipslk.cz