MĚSTO FRÝDLANT

Odpady z Frýdlantu, vytříděné v rámci nádobového sběru a také nově zavedeného pytlového sběru, míří na třídící linku společnosti .A.S.A. v areálu průmyslové zóny v Liberci. Tato linka zde funguje od roku 2006 na dvousměnný provoz. Do areálu zamíří i cca 200 osobních aut denně.

Třídící linku tvoří a zajišťují její chod: skladovací hala, dopravník, samotná linka s obsluhou a lis na výrobu normovaných balíků, 12 zaměstnanců na směnu.
Hromady plastů, PET lahví či papíru z pytlového i nádobového systému se zde musí dotřídit. Nakladače dovezený odpad přesunou do haly k dopravníku, který je odveze na ruční třídící linku. Několik pracovníků tady z běžícího pásu vytahuje různé frakce. Jeden vytahuje PET lahve bílé, druhý zelené a třetí vybírá ostatní barvy. Další pak vybírá plastové tašky a pytlíky. Stejně tak se dotřiďuje papír, ze kterého se vybírají zvlášť noviny, časopisy nebo kartonové obaly. Takto to jde až na konec linky, kde na páse zůstává jen docela malý podíl odpadů, které se nepodaří zařadit do žádné z tříděných kategorií a je dále nezpracovatelný.
Roztříděné komodity se pak slisují do normovaných balíků o rozměrech 100x120x80 cm a dále se již prodávají jako druhotná surovina. Balík slisovaného papíru váží až 500 kg, PET lahví až 160 kg, Tetra packů až 400 kg a balík slisovaných fólií až 350 kg! Čím lépe jsou zbaveny všech nežádoucích příměsí, tím je jejich kvalita a cena vyšší.

A co se děje s těmito druhotnými surovinami dále?

Slisovaný sběrový papír se přidává do směsi na výrobu papíru nového. Vyrábí se z něj např. novinový a kancelářský papír, sešity nebo lepenkové krabice. Méně kvalitní papír se využívá pro výrobu různých izolací, obalů na vajíčka nebo toaletní papír.
Nápojové kartony - obaly od džusů, mléka, apod. - tzv. Tetra packy - míří většinou do papíren, protože papír tvoří většinu těchto obalů. Další možností je, že se obaly rozdrtí a slisují do desek, které se využívají ve stavebnictví podobně jako sádrokartonové desky.
Ze skleněného odpadu je potřeba nejprve odstranit kovy, keramiku i porcelán, které nesmí přijít do tavící pece. Důkladně se odděluje i sklo podle barvy. Následně se rozdrcené sklo přidává do směsi k výrobě skla nového, ze kterého se nejčastěji vyrábí lahve na nápoje. Vytříděné sklo se využívá také při výrobě tepelně izolačních materiálů, jako je skelná vata nebo pěnové sklo. 
Plast má samostatné speciální zpracování. Z PET lahví se vyrábí vlákna, která se používají třeba jako výplně zimních bund a spacáků, nebo se přidávají do zátěžových koberců. Z fólií, sáčků a tašek vznikají nové fólie, pytle apod. Z ostatních směsných plastů se vyrábí např. odpadkové koše, kompostéry, zahradní nábytek, zatravňovací dlažba nebo třeba i protihlukové stěny u rychlostních komunikací.

Nezanedbatelný je i vliv na zajišťování čistšího životního prostředí pro nás a naše děti, protože třídící linkou ročně projde přes 4000 t papíru, 500 t PET lahví, 200 t fólií a 200 t směsných plastů.

Co se však stane, když se do některé vytříděné komodity dostane to, co tam nepatří?

To nás trápí nejvíce. Jednoduše řečeno, celá ta práce i vynaložené prostředky přijdou nazmar. Proto již někteří z našich občanů viděli, jak popeláři vysypávají kontejner s plasty nebo papírem mezi směsný odpad. Stačí totiž jediný odpadkový koš z domácnosti, se kterým byl někdo líný dojít k popelnicím a vysypal ho do tříděného odpadu. Tím se z obchodovatelné komodity stane nepoužitelný materiál, který putuje na skládku nebo do spalovny. Odpad je surovinou, prodávanou dále zpracovatelům, kteří z ní vyrábějí nové výrobky, jak je popsáno výše. Kupující celkem logicky požadují, aby byla surovina co nejkvalitnější, aby mohli následně své výrobky prodávat za nejvýhodnější ceny a v nejlepší možné kvalitě. Nežádoucí příměsi ve vstupní vytříděné komoditě tuto surovinu zcela znehodnotí!

Frýdlant, 20/01/2014
Jan Mráz

fotografie: Jan Mráz

použité zdroje:
http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/tridici-linka-je-velky-pomocnik
http://mirosov.hyperlink.cz/doc/na_tridici_lince.doc