MĚSTO FRÝDLANT

Zápis z jednání ÚŘS

Komunitní plánování obcí Frýdlantska

čtvrtek 11. 2. 2010 od 9 - 12 hodin v budově radnice ve Frýdlantě

Přítomni:

- Bc. Iva Benešová
- Ing. Iva Dromníková
- JUDr. Petr Dušek
- Jiří Horák
- Ing. Miroslav Kroutil
- Ing. Jiří Lauerman
- Mgr. Marie Matušková
- Mgr. Lenka Porubská
- Ing. Dan Ramzer
- JUDr. Ludmila Šlechtová
- Mgr. Alena Švejdová
- Bc. Alan Maria Uhura, R. N.
- Mgr. Radoslava Žáková

Obsah jednání:

1. Organizační záležitosti
2. Informace o projektu IP 1 - Ing. Kroutil, JUDr. Šlechtová, Ing. Dromníková
3. Představení občasníku Sociálka - odborná koordinátorka
4. Projednání návrhů a připomínek k pracovní verzi KPF - Bc. Benešová, Ing. Lauerman a členové ÚŘS
5. Projednání postupu schvalování KPF samosprávami měst a obcí - členové ÚŘS

1) Organizační záležitosti

Koordinátorka L. Porubská zahájila jednání, přivítala přítomné a poděkovala členům ÚŘS za stoprocentní účast. Koordinátorka sdělila přítomným, že se společného jednání účastní jako hosté Ing. Miroslav Kroutil - projektový manažer IP1, Ing. Iva Dromníková - finanční manažerka projektu IP 1, JUDr. Ludmila Šlechtová - vedoucí odboru Sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin KÚ LK a zpracovatelé dokumentu KPF Bc. Iva Benešová a Ing. Jiří Lauerman.

2) Informace o projektu IP 1 - Ing. Kroutil, JUDr. Šlechtová, Ing. Dromníková

Ing. Kroutil informoval o ukončeném druhém kole výběrových řízení. Po jednání rady kraje budou jednotliví poskytovatelé služeb sociální prevence zveřejněni. Lze očekávat, že se řady poskytovatelů rozšíří, navíc se přihlásili uchazeči o poskytování služeb, které zůstali po prvním kole nepokryty. Jedná se o nízkoprahová denní centra (§ 61) a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62). Území Frýdlantska (spadá pod Liberecko) je poměrně dobře pokryto poskytovateli, lze se na ně obrátit.

Paní Švejdová se zeptala, zda na území Frýdlantska poskytuje služby z projektu IP 1 nějaká protidrogová organizace. Paní Šlechtová odpověděla, že při přípravě individuálního projektu 1, zacíleného na služby sociální prevence, nebylo možné se zaměřit na služby, které jsou financovány z ostatních státních zdrojů. Na Frýdlantsku působí v protidrogové oblasti Most k naději a Advaita, ti jsou financováni jednak z finančních prostředků Rady vlády, z finančních prostředků dotačních Ministerstva práce a sociálních věcí (dotace na sociální služby). Proto se projekt IP 1 nevztahuje na protidrogovou problematiku. V případě, že všechny peníze z projektu nebudou vyčerpány, bude se hledat cesta, jak tyto prostředky využít v oblasti sociální prevence. V současnosti je na protidrogovou oblast v rozpočtu Libereckého kraje pro rok 2010 uvolněna částka 3 mil. Kč.

Paní Žáková se zeptala, jestli se do druhého kola výběrového řízení přihlásili další poskytovatelé sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (§ 65). Pan Kroutil potvrdil, že konkrétně na oblast Liberecka se skutečně přihlásil další poskytovatel. Dále z první výzvy projektu IP 1 získalo finanční prostředky Liberecké romské sdružení na terénní programy (§ 69) působící na Frýdlantském výběžku. LRS má registraci na terénní práci a na nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62), které provozuje v Komunitním centru v Novém Městě pod Smrkem. Na tuto službu čerpá LRS finance z ESF, o které si samo zažádalo prostřednictvím vlastního projektu. Občanské sdružení Školička, působící v Komunitním centru v NMPS, nemohlo žádat o finanční zdroje z IP 1, jelikož nemají registrovanou sociální službu. Paní Šlechtová upozornila, že v rámci romské otázky jsou vypsány programy, které umožňují výstavbu. Prostřednictvím Ing. Holka odbor sociálních věcí KÚ LK připraví prezentaci na toto téma.

Paní Matušková se zeptala, když se hovoří o jednotlivých zařízeních a dotačních titulech, zda jsou určeny pouze Romům nebo mohou být využívány i pro majoritní společnost. Na dotaz reagovala paní Šlechtová. Individuální projekt, do kterého je zapojen Liberecký kraj, je zaměřen na služby sociální prevence, který má podpořit osoby, kterým hrozí nebo jsou ohroženy sociálním vyloučením. Romská problematika zde není prioritní. Při přípravě projektu bylo třeba se tomuto termínu vyhnout, jelikož existují jiné operační programy, které jsou na oblast zaměřeny.

Pan Kroutil informoval přítomné, že po prvním a druhé kole VŘ bude následovat i třetí kolo, které bude pravděpodobně vyhlášeno v květnu 2010. Do tohoto kola zbývá v projektu přibližně 26 - 29 mil. Kč. Paní Šlechtová doplnila, že kraj bude komunikovat s jednotlivými územími LK prostřednictvím územních řídicích skupin, aby zjistil, jaké služby zaměřené na sociální prevenci jsou v území potřeba. V druhé části února a březnu budou mít území možnost projednat s krajem podmínky třetího kola, aby se mohla nastavit výběrová řízení tak, aby korespondovala s oprávněnými potřebami daného území. Projekt trvá 4 roky, nyní končí již první rok. Je třeba myslet na poskytovatele, kteří by na území případně začali působit, jak by byli financováni po skončení projektu. Pokud budou uvolněny finanční prostředky, kraj má záměr „otočit“ projekt. Za rok se začne s přípravami na novém projektu zaměřeném opět na služby sociální prevence, který bude již vycházet z lepší znalosti území.

Paní Švejdová se zeptala, pro jakou cílovou skupinu je určen terénní program sdružení Most k naději, které získalo finance z IP 1, na Semilsku. Podle paní Šlechtové je terénní program sdružení na Semilsku zaměřen na osoby sociálně vyloučené a osoby ohrožené sociálním vyloučením.

Pan Lauerman se dotázal, jaký je časový prostor na vyjednání podmínek třetího kola VŘ projektu IP 1. Jde o to, aby se mohl včas specifikovat akční plán KPF pro letošní rok a aby aktivity mohly do sebe časově zapadat. Paní Šlechtová odpověděla, že konec února a celý březen má kraj a jednotlivá území k dispozici na projednávání a přípravu, aby následně nejpozději v květnu mohl být materiál předložen radě kraje. Paní Šlechtová apelovala na

území, že je třeba brát v úvahu situaci, kdy projekt skončí. Kraj si s územím musí během třech let vydiskutovat, zda dané služby v území splnily roli sociální prevence a nebo zda budou tyto služby potřeba dál v území. V takovém případě se bude muset projednat v jakém rozmezí a za jaké finanční podpory.

Paní Šlechtová upozornila na nový postup pro poskytovatele, kteří žádají o finanční zdroje z projektu IP 1. Žadatel o finanční prostředky z IP 1 se nechová jako žadatel o dotační řízení, on tendruje na základě zákona o zadávání veřejných zakázek. To je novum pro poskytovatele sociálních služeb. Žadatel se hlásí do výzvy. Výběrové řízení vyhlašuje kraj, součástí zadávacích podmínek je smlouva, která je uzavřena s poskytovatelem.

Paní Švejdová se zeptala, jak jsou užitečné komunitní plány obcí, jak se s nimi pracuje, zda se z nich vychází, když se vyhlašují výzvy apod. Pan Kroutil reagoval s tím, že na základě komunitních plánů, ale i z jednání se zástupci daných území, se mohou zvýšit finanční prostředky na konkrétní službu, která je označena za potřebnou a prioritní. Paní Šlechtová doplnila, že pokud jsou v komunitním plánu území projednané priority, snaží se, pokud je ta možnost, projekt rozšířit např. o další cílovou skupinu, aby služba byla zaměřena na tu danou cílovou skupinu a práci s ní.

Pan Lauerman se opět dotázal na třetí výzvu IP 1, zda je podmínka registrace sociální služby zanesená v projektu nebo se týká pouze výzvy. Zda by se mohl obsah třetí výzvy obměkčit, aby mohl požádat i někdo jiný, než subjekt s registrací soc. služby. Pan Kroutil odpověděl, že tato podmínka není napsaná v projektu, ale ten kdo výzvu vyhlašuje ji zanáší do zadávací dokumentace. Pan Lauerman se zeptal, jak se kraj staví k tomu, kdyby se v územích, která nejsou pokryta službami, vyskytl jiný subjekt, který nemá doposud registrovanou službu. Paní Šlechtová odpověděla, že podmínkou je zaregistrovaný poskytovatel sociální služby. Kraj musí zaručit, že subjekt je znalý sociální služby a tím je právě platná registrace. Podmínka je zanesena v zadávacích dokumentacích a byla zároveň podmínkou při vyjednávání projektu na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z hlediska kvality sociálních služeb je třeba mít poskytovatele se zkušenostmi se sociální prací. Pan Ramzer reagoval, zda se jedná o subjekt nebo o lidi, kteří službu poskytují. V situaci, kdy se například odborníci odpojí od své organizace a zaregistrují si službu, ztratí tím historii své činnosti a jsou tak automaticky vyřazeni. Šance pro Frýdlantsko by byla, kdyby třetí výzva mohla být nastavena tak, aby na peníze dosáhli i lidé, kteří získali zkušenosti a odbornou kvalifikaci již z dřívější činnosti, kterou by museli doložit. Výzva by se podle pana starosty mohla obměkčit nahrazením historie subjektu zkušeností lidí. Mohla by se tak řešit i otázka nezaměstnanosti na Frýdlantsku, peníze vynaložené z projektu by v území zůstávaly. V případě spolupráce s jinými organizacemi by peníze odcházely z území pryč. Tuto věc by kraj mohl zvážit. Paní Šlechtová odpověděla, že kraj chce spolu s územím hledat cesty, jak vytvořit podmínky pro potřebné služby. Společná jednání s územím jsou vítána. Toto téma lze projednat na schůzce Krajské poradní skupiny. Paní Šlechtová přislíbila, že pokud bude na jednání G9, předá informace panu radnímu. Je také možnost sejít se ze zástupci samospráv, vyjasnit si, které služby území potřebuje, kolik peněz zbývá.

3. Představení občasníku Sociálka

Koordinátorka představila nový krajský zpravodaj sociálního resortu s pracovním názvem Sociálka. První číslo vyšlo v prosinci. Občasník je distribuován do příspěvkových zařízení kraje, do zdravotnických zařízení, do informačních center a na městské a obecní úřady. Nyní je zpravodaj k dispozici na MěÚ ve Frýdlantu, Novém Městě pod Smrkem a obecním úřadu v Lázních Libverda. Paní Šlechtová doplnila, že prostřednictvím zpravodaje chce kraj informovat o významných aktivitách v sociální oblasti. Prezentují se zde oba individuální programy Libereckého kraje, dále by se zde měly objevit informace o činnosti jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb v kraji. Jsou vítány příspěvky, návrhy a podněty na to, co by se mělo ve zpravodaji objevit jak od poskytovatelů sociálních služeb tak i místních samospráv. Příští číslo by mělo vycházet před Velikonoci.

Kontaktní osoba: Kateřina Altšmídová: katerina.altsmidova@kraj-lbc.cz

4. Projednání návrhů a připomínek k pracovní verzi KPF - Bc. Benešová, Ing. Lauerman a členové ÚŘS

Koordinátorka vyzvala zpracovatele, aby informovali přítomné o návrzích a připomínkách, které obdrželi z území. Paní Benešová uvedla, že kromě připomínek od paní místostarostky Žákové, registrují zápis z jednání vedoucích pracovních skupin OZP a S. Ještě před termínem odevzdání dokumentu, ke kterému se zavázali, přišla zpráva, že proběhne jednání ÚŘS s tím, že bude potřeba projednat návrhy z jednání vedoucích pracovních skupin. Došlé návrhy se tedy zapracují až po dnešním jednání, kdy by se k nim měli vyjádřit ostatní členové ÚŘS.

Pan Lauerman upozornil, že od původního termínu odevzdání dokumentu v prosinci došlo k tomu, že některé aktivity naplánované na první kvartál už se přestávají jevit jako reálné. Je otázkou, zda má smysl za každou cenu aktualizovat akční plán na rok 2010 nebo zda by nebylo vhodnější akční plán v dokumentu chápat jako vstupní stav plánování k 1. 1. 2010 a nyní na základě diskuze udělat případné úpravy. Zpracovatelé se kloní k druhé variantě, kdy by se měl aktualizovat pouze samostatný akční plán, nikoliv celý dokument.

Koordinátorka vyzvala pana Uhuru a pana Chrousta, aby zopakovali, případně doplnili závěry z jednání, ze kterého byl pořízen zápis. Pan Uhura zrekapituloval, že se na jednání s panem Chroustem shodli, že POSEC je služba, která je na Frýdlantsku potřeba. Osvětová činnost v oblasti sociálních služeb je další prioritní aktivita, na tu navazuje i tvorba katalogu sociálních služeb a internetové stránky s informacemi ze sociální oblasti na území Frýdlantska. Je potřeba, aby pracovníci úřadů zabývající se sociální oblastí a veřejnost měli možnost obrátit se na konkrétní osobu, která by jim požadované informace předala nebo poradila další postup. Pan Chroust doplnil, že pracovní skupiny OZP a S považují za důležité najít způsob, jak informovat lidi, kteří jsou těžko dostupní a kteří zároveň takové informace skutečně potřebují. Pan Ramzer uvedl, že každé dva měsíce se koná setkání starostů a jednání mikroregionu, kde jdou informace plošně. Na aktivitách komunitního plánu mohou participovat i ostatní obce.

Paní Šlechtová reagovala, že výstupem projektu IP 2 je také katalog sociálních služeb Libereckého kraje. Při zjišťování dat je kraj prostřednictvím koordinátorky schopen území pomoci, jelikož má přístup do registru poskytovatelů sociálních služeb. Zároveň se chystá na květen Veletrh sociálních služeb LK, kde budou mít poskytovatelé možnost prezentovat svou činnost veřejnosti. Vloni se uskutečnil nultý ročník konference, nyní je snaha veletrh více medializovat, dokonce bude zajištěn svoz z jednotlivých území.

Pan Chroust navrhuje, zda by nemohly být informace šířeny pomocí jednoduchých letáků, které by byly distribuovány obdobně jako ty komerční - ty se skutečně dostávají všude. Paní Švejdová reagovala, že je nejprve důležité vytvořit a nastavit systém

informovanosti v území a například ve spolupráci s lékaři dostat informace k těm lidem, kteří je potřebují. Paní Žáková uvedla, že je věcí zástupců obce, aby lékaře poprosili o spolupráci na předávání informací ze sociální oblasti.

Pan Lauerman informoval, že informace se budou moci snadněji vyhledávat pomocí Datového centra, které by mělo být také jedním z výstupů projektu IP 2. Zatím není vybrán dodavatel, lze očekávat zpoždění půl roku na tuto aktivitu.

Paní Žáková poděkovala hostům z kraje za účast na jednání a vyhlásila přestávku.

Přestávka

Po přestávce se pokračovalo ve 4. bodu programu.

Pan Lauerman shrnul za zpracovatele, že z jednání nevyplynuly zásadní připomínky, které by vedly k úpravám v návrhové části dokumentu. Budou však doplněny některé karty rozvojových opatření, k nim byly drobné poznámky. U karet se velmi často obtížně definovali garanti opatření. K tomu se pravděpodobně vztahuje i poslední poznámka v zápise z jednání vedoucích pracovních skupin OZP a S. Pokud se skutečně pracovní skupina necítí na dané opatření a existuje někdo vhodnější a lepší, kdo by opatření garantoval, lze ho samozřejmě změnit. Pan Chroust reagoval, že poznámka byla myšlena tak, že pracovní skupina nemá v podstatě žádnou pravomoc. Je třeba určit, kdo bude za co zodpovídat a zároveň jakou bude mít pravomoc. Pan Uhura navázal, že by bylo vhodné nechat projít KPF zastupitelstvy měst a obcí. Mělo by být na jednání zastupitelstva řečeno, že proces plánování sociálních služeb alespoň berou na vědomí a takto se bude pracovat. Aby byla nějaká záruka, že po změně politické reprezentace nezačne proces opět znova od začátku. Členové pracovních skupin mají zájem pracovat, ale potřebují politické záruky v procesu. Paní Žáková reagovala s tím, že pokud půjde o nějaké opatření, které bude skupina garantovat, je třeba si domluvit mechanismus přes mikroregion nebo přes schůzky starostů. Tam bude třeba říci, že takto skupina vidí řešení, a poté už to bude věc politická, kdy se dohodnou finance a samotná realizace. Pan Lauerman uvedl, že schválení dokumentu KPF zastupitelstvy obcí sice nezaručí stoprocentní jistotu a mandát, ale pokud budou obce dobře s dokumentem seznámeny a zastupitelstva odsouhlasí kompletní výstupy komunitního plánu, mělo by jim být i řečeno, že v akčním plánu existují i odpovědnosti za plnění opatření, z kterých jim přímo ze zákona nic nevyplývá, ale hlásí se k tomu. Tím ještě nebude zaručena realizace, ale jako základ je schválení dokumentu nutný. Je důležité, aby byl plán schválen s tímto vědomím. Dále co se týče samotné realizace, ÚŘS, pokud uzná a podpoří potřebu/požadavek pracovní skupiny, má tu moc díky zastoupení starostů prosadit požadavky dál.

Pan Dušek se dotázal, zda by nebylo možné komunitní plán včlenit do střednědobého plánu Libereckého kraje. Tím by se stal plán závazný i pro starosty, kteří nastoupí v novém volebním období. Pan Lauerman reagoval, že komunitní plán jako celek nelze včlenit do krajského plánu. Ale území má možnost připomínkovat střednědobý plán (pozn. SPRSS LK) a tam jsou konkrétně zmíněny potřeby jednotlivých území, které jsou zapracovány do karet aktivit.

Pan Lauerman uvedl, že dokument bude uzavřen ke stavu v lednu 2010 a poté se z něj vytáhne samostatný materiál - akční plán, se kterým by se již dalo pracovat. Jednalo by se tedy o samostatný dokument, pracovní materiál pro účely plánování sociálních služeb.

Koordinátora uvedla, že z jednání vedoucích pracovních skupin OZP a S vyplynulo, že by se v letošním roce měla prioritně vyvolat debata o možném rozšíření POSEC nebo zvážení přípravy projektu „Nový Posec“. Paní Švejdová reagovala, že POSEC je projekt, který zahrnuje pět programů. Z toho čtyři jsou každý zvlášť registrované. Pan Chroust navrhl, zda by se z POSEC nemohla stát organizace, poskytující sociální služby, které by se mohly rozšiřovat. Paní Švejdová odpověděla, že na rozšíření registrace nejsou připraveni, vybaveni ani zařízeni. Paní Benešová doplnila, že POSEC je prostor, kde jsou služby poskytovány. Projekt „Nový POSEC“ by tedy v podstatě znamenalo rozhodnout se o tom, co může vzniknout, jak to institucionalizovat, jakou právní formu to bude mít, kdo to bude zastřešovat, kdo bude za něj zodpovědný o poté se také dohodnout na sociálních službách. Pan Lauerman shrnul, že pokud je v území společná vůle, mohl by se projekt připravit se spuštěním například od prvního ledna příštího roku. Zřizovatelství nemusí být pouze na městu Frýdlant. Aktivitou pro letošní rok by mělo být zhodnocení toho, zda má smysl vytvořit projekt nebo ne (projektový záměr). Pan Ramzer doplnil, že lze zvolit i jinou variantu, a tou by bylo udělat ze Střediska sociálních služeb příspěvkovou organizaci. Nyní spadá přímo do struktury MěÚ Frýdlant. Mohla by tak vzniknout např. „Frýdlantská sociální“. Pro letošní rok je ale zásadním tématem propagace. Stačil by pro začátek jmenovitý seznam poskytovatelů sociálních služeb na Frýdlantsku, na A4, černobílý tisk. Leták by také obsahoval kontakty na místa, kde se lidé dozvědí více informací, kde jim pomohou. Leták by se distribuoval na MěÚ, na pobočky ÚP, sociální odbory, do čekáren u lékařů, do lékáren apod.

5. Projednání postupu schvalování KPF samosprávami měst a obcí - členové ÚŘS

Paní Švejdová upozornila, že o komunitním plánu zatím stále samosprávy nevědí. Obce zatím nejsou seznámeny s dokumentem. Navrhuje tedy projednání postupu schválení KPF. ÚŘS a OPS by měly být chápány jako poradní orgán, který obcím doporučí v daném roce realizovat tyto priority. V ideálním případě by zastupitelstvo mělo vzít KPF na vědomí a potvrdit, že obec dává mandát svému zástupci v KPF.

Paní Žáková navrhla, že se KPF předá zastupitelům jako výsledek práce jednotlivých pracovních skupin a územní řídicí skupiny. Nezbytné je také upozornit, že aktivity budou stát nějaké peníze. Paní Žáková se s panem Ramzerem shodla na tom, že by ponechali akční plán, tak, jak byl vytvořen ke stavu k 1. 1. 2010. Navrhuje ale, že by ÚŘS měla probrat jednotlivé aktivity a určit, které jsou letos realizovatelné. Zastupitelstvo by schválilo plán a dalo mandát svému zástupci pokračovat v procesu komunitního plánování, a dále informovat zastupitelstvo o aktivitách a o úpravách akčního plánu.

Pan Ramzer uvedl, že se musí určit, jakým způsobem se bude dál s dokumentem pracovat a kdo a jak bude provádět monitoring. Pan Lauerman doplnil, že monitoring je činnost, kdy se kontroluje plnění akčního plánu a případně se popohání určení garanti, aby začali práci na daném opatření. Nebo se dojde k závěru, že některé aktivity jsou v daném termínu nereálné a je třeba je posunout. Shrnutí doporučeného monitoringu je na konci dokumentu KPF. Téma monitoringu by mohlo být projednáno na schůzkách odborných skupin. Paní starostka Matušková navrhla, že by se na schůzce starostů mikroregionu předložil dokument KPF s tím, že 11 obcí se složilo na jeho vytvoření a nabízí se jim připojení do procesu. Je potřeba monitorovat naplňování akčního plánu a bylo by vhodné, kdyby na něm spolupracoval celý výběžek.

Paní Benešová shrnula následující postup. Mělo být dohodnuto, jakým způsobem se bude monitoring provádět, zda bude konkrétně přidělen někomu na úřadě nebo bude prezentován návrh paní starostky Matuškové na mikroregionu. Poté musí být určeno, jakým způsobem bude přistoupeno k realizaci jednotlivých opatření. Pokud je nouze o finance, i tak se dají vytáhnout ta opatření, která se mohou za minimalizované náklady zrealizovat. Paní Benešová navrhuje prezentovat na schůzce mikroregionu, že určitou částku by obce stál monitoring a navrhuje se po projednání v ÚŘS pustit se do těchto opatření, která budou minimálně finančně náročná, a zároveň mohou něco přinést obcím. Pan Ramzer uvedl, že na příštím jednání územní řídicí skupiny by se mělo jasně projednat, jakým způsobem budou navrženy úpravy akčního plánu na rok 2010. Dokument by měl být schválen v prvním pololetí roku 2010, optimálně na dubnových zasedáních. Pan Lauerman navázal na paní Benešovou s tím, že schválení dokumentu zastupitelstvy je jedna věc. Dále je třeba se domluvit na formě monitoringu a jeho zajištění. Další věcí je realizace opatření - u nich je vždy uveden garant, ten by měl odpovídat za jeho prosazení. Garant by měl hledat cestu k realizaci.

Pan Ramzer uvedl, že pokud by se na rok zaplatila firma, která by dohlížela na realizaci aktivit, bude zajištěno, že proces po říjnových volbách nebude zastaven. Proto navrhuje, aby byla na monitoring najata firma, na jejímž zaplacení by se podíleli jednotliví členové (pozn. obce) stejným dílem, ne podle počtu obyvatel.

Paní Žáková uvedla, že nemá k dispozici pracovní náplň odborné koordinátorky. Navrhuje uskutečnit setkání pana Ramzera, odborné koordinátorky a jí, na němž by se dohodlo, co by mohla koordinátorka v rámci svých pravomocí za sebe vykonat pro KPF. Zda by mohla vykonávat monitoring KPF, zjišťovat potřeby v území. Pan Lauerman uvedl, že v projektu IP 2 jsou připraveny finance na metodickou a konzultační podporu KP v území. Odborná koordinátorka si může z projektu vyžádat od kraje metodickou podporu. Ze získaných peněz by se tak monitoring mohl částečně finančně pokrýt, je ale třeba počítat se spoluúčastí.

Pan Ramzer uvedl, že v dubnu bude svolána schůzka starostů mikroregionu, kde by se měl KPF prezentovat a uvést, jak budou aktivity finančně náročné.

Paní Švejdová připomněla, že na internetových stránkách Frýdlantu, kde visí banner komunitní plánování, neproběhla dlouho žádná aktualizace. Proto požádala přítomné o podněty a návrhy, co by se tam mohlo dát nebo kdo by jí byl ochoten pomoci s těmito stránkami.

Pan Lauerman zakončil jednání s tím, že odevzdáním finální verze dokumentu KPF končí angažmá firmy v procesu. Pokud by byly třeba další konzultace v území, mohly by být zpočátku hrazeny z peněz, které by získala odborná koordinátorka na metodickou pomoc pro území. Pan Ramzer a paní Žáková uvedli, že území chce čerpat peníze na odborné konzultace, proto na jednání G9 a jednání KPS povedou kroky k projednání požadavku území s paní Bc. Tomínovou a paní Ing. Žabkovou.

Závěry a úkoly z jednání:

1. Komunitní plán se nebude upravovat.

2. Odborná koordinátorka do týdne zvolí termín dalšího jednání ÚŘS a obešle členy. Vedoucí pracovních skupin a členové ÚŘS by na jednání měli mít již projednáno, jak by měl vypadat akční plán KPF na rok 2010.

3. Bude svolána schůzka paní Žákové, pana Ramzera a odborné koordinátorky.

4. Firma MB plán napíše optimální verzi monitoringu KPF.

Zpracovala: Lenka Porubská
Ve Frýdlantě dne 19. 2. 2010