ENDEFRRUPLNLSPIT

Odkazy minulosti, větrné smršti i kůrovec. S tím bojuje nový lesní hospodář

Radim 1

Nového odborného lesního hospodáře mají od začátku tohoto roku Městské lesy Frýdlant. Dlouholetého odborníka Jiřího Pánka, který odešel koncem minulého roku do penze, vystřídal v této funkci sedmatřicetiletý Radim Seifert. Přestože byl v minulých letech k vidění spíše v uniformě policejní než lesnické, odbornost mu rozhodně nechybí. Nejen o tom, ale i o směru, jakým chce s městskými lesy hospodařit, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru, který vznikl pro dubnový Frýdlantský zpravodaj.

V úvodu už zaznělo, že jste pracoval léta u policie. Mohlo by se tedy zdát, že ta změna, z policisty na lesního správce městských lesů, je obrovská. Počítám ale, že tak dramatická nebyla.

Nebyla, i když je pravda a je to i logické, že jsem v předchozím zaměstnání v lese trvale nepracoval. Nicméně k lesům mám blízko odjakživa a to nejen proto, že jsem z myslivecké rodiny. Už během studií jsem si vybral lesnickou školu, konkrétně Střední lesnickou školu v Trutnově, kterou jsem dokončil v roce 1999. Po ní jsem nastoupil jako technicko-hospodářský pracovník do firmy Dendria s.r.o, která není neznámým pojmem. Dnes se již věnuje tato firma převážně lesnímu „školkařstsví“, ale v době, kdy jsem u ní pracoval, spravovala dva lesnické revíry na Frýdlantsku a to revír Poustka a Bulovka.

Já jsem tehdy nastoupil na revír Poustka jako mistr výroby se zaměřením na pěstební činnost a v této funkci jsem strávil krásné dva roky. Bohužel zejména s ohledem na změny v lesním provozu, ale i z ekonomických důvodů, jsem změnil zaměstnání a přestoupil jsem k policii. Nicméně „lesařině“ jsem se věnoval dál a to nejen jako pozorovatel, ale od roku 2010 i jako správce lesů v majetku obce Višňová, kde jsme již spolupracoval s bývalým odborným lesním hospodářem Ing. Jiřím Pánkem a stále jsem se od něho v podstatě učil. Slovo dalo slovo, a protože vlastníci lesů, především ti větší jako Město Frýdlant a okolní obce, souhlasili,  vychoval si ve mně pan Pánek takto svého nástupce, aby si byl jist, že jeho práce bude pokračovat ve stejném stylu a budu dál naplňovat jeho vizi o spravování lesa, která je smysluplná.

Mohl byste na úvod městské lesy Frýdlantu představit? Jakou mají rozlohu, jaké je jejich druhové složení a tak dále?

Lesy v majetku Města Frýdlant mají 106 hektarů. Zhruba na polovině porostní plochy rostou jehličnaté dřeviny a na druhé polovině dřeviny listnaté. V rámci majetku města máme jednu přírodní rezervaci, která má rozlohu necelých 11 hektarů. Je to Křížový vrch, kde se tedy intenzivně nehospodaří. Zbytek lesů patří do kategorie lesů hospodářských a tudíž zde probíhá klasické hospodaření – těžba, zalesňování, výchova porostů a tak dále.
Největší část lesního majetku je na Hartě. Jde o začátek celého komplexu „Hartského lesa“, od luk do hloubky nějakých 300 metrů. Pak máme majetek v Bažantnici a okolní remízy a potom zmiňovaný Křížový vrch. Na velké části majetku, převážně v hartské části, je při obnově mýtních porostů využíváno přirozeného zmlazení.
Co se týká druhové skladby lesů, převažuje smrk, borovice, dub, buk a lípa. Tyto dřeviny na majetku zaujímají bezmála 85 % porostní plochy. O ostatních dřevinách jako modřínu, javoru, olši, bříze a dalších můžeme hovořit jako o dřevinách vtroušených.
Nicméně v rámci obnov lesních porostů se snažíme stále navyšovat podíl melioračně zpevňujících dřevin v porostní ploše, kdy k tomuto jsou převážně využívány sazenice buku.

Z jakého důvodu se v současné době sází převážně listnaté stromy. Je to i kvůli kůrovci, se kterým se na Frýdlantsku bojuje?

Podsadby bukem začaly už v letech minulých, kdy dělal odborného lesního hospodáře Jiří Pánek. Není to tedy jen v současné době, tento lesnický trend je dlouhodobý. Není to však jen o tom, že se zalesňuje jen sazenicemi listnatých dřevin. Zalesňuje se i smrkem, borovicí, jedlí a dalšími dřevinami. V současnosti, myslím tím 20 let, se však začalo konečně více přihlížet ke stanovištní vhodnosti jednotlivých dřevin, což v naší nadmořské výšce od 300 do 400 metrů nad mořem znamená spíše vhodnost listnatých dřevin a z jehličnanů pak jedle, modřínu a borovice. I proto se v této nadmořské výšce nazývá lesní vegetační stupeň dubobukový.  Se smrkem hospodaříme v místech jeho přirozené obnovy a doplňujeme ho právě listnáčem.  

Samozřejmě že musíme brát v potaz i kůrovcovou kalamitu, ale hlavně sucho, které bylo v loňském roce a v roce 2016 extrémní. Ve své podstatě nám příroda ukazuje, že dřívější zalesňování smrkem bez většího rozmyšlení bylo absolutně nevhodné. Velká část lesů v majetku města se nachází na pískovém a štěrkopískovém podloží, které je značně propustné a vysychavé. Smrk přitom potřebuje pro svůj zdárný růst a prosperitu značné množství vody. Současný stav, kdy je oproti letům minulým úhrn vodních srážek o třetinu až polovinu nižší je pro tuto dřevinu katastrofický. Proto je vidět i na té Hartské části, že smrky schnou a to dokonce i v mlazinách. Laik to asi nerozliší, ale prvotní problém je zapříčiněn suchem, kdy vlivem tohoto se nedokáže tato dřevina ubránit ani podkornímu hmyzu, tedy kůrovci, kterému teplé počasí vyhovuje.

O kůrovcové kalamitě na Frýdlantsku se hodně mluvilo před nějakými třemi, čtyřmi lety. Jak jsou na tom s kůrovcem městské lesy Frýdlantu?

Co se týče kůrovce, tak na majetku města není situace zatím nikterak kritická. Jsou majetky, které jsou na tom daleko hůř a to i přes to, že v předchozích letech se těžba kůrovcového dříví držela na těchto majetcích jen v řádech maximálně několika desítek kubík stejně tak jako na frýdlantském lesním majetku. U nás odhaduji, že se dá mluvit o těžbě nějakých 50 kubických metrů kůrovcové hmoty. Kůrovec se vyskytuje v každém lese, ale na to, jaké bylo loňské sucho, je to vlastně na frýdlantském majetku ještě stále dobré. I když je to spíše díky tomu, že byla včas odstraněna veškerá kalamitní hmota po orkánu Herward a kůrovec se proto nedokázal tolik namnožit.

Další důvod, proč tu tolik kůrovce není, je způsob hospodaření v městských lesích. Snažíme se hospodařit maloplošnými holými sečemi. Neuděláme velkou seč, která má rozlohu půl hektaru ale spíše malé pásy, 10 – 15 arů maximálně, a jdeme cestou postupného odcloňování, přirozeného zmlazení.  Věřím, že i díky tomu není v porostech tolik exponovaných míst, kde se kůrovci daří.  

Zmínil jste odstranění kalamitního dřeva po orkánu. Zdá se nám to, nebo je v posledních letech orkánů a větrných smrští více, než dříve?

Já si myslím, že to všichni vnímáme stejně. Extrémních výkyvů počasí a událostí tohoto typu přibývá tak, jak se mění celkové klima. V současné době nám to nedovoluje hospodařit, jak bychom chtěli a jak to máme naplánované. Spíše vlastně neustále „honíme brouka“ nebo zděláváme nahodilou těžbu po větrných smrštích. 

Zatím poslední vichřice se Frýdlantskem prohnala začátkem března. Jak se podepsala na městských lesích?

Co se týká majetku Města Frýdlant, tak škody napáchané touhle vichřicí jsou minimální a jedná se o jednotlivé stromy. Spadlo maximálně 30- 40 kubíků dřeva. Naštěstí vítr šel od jiho–západu a tedy se opíral do protilehlé části lesních porostů Harty, než je pozice lesů města Frýdlant. Vlastně poškodil většinou jen stromy, které na tom zdravotně nebyly dobře, měly v sobě třeba hnilobu a nápor větru nevydržely.

Pojďme se teď zaměřit na vaše cíle. Jak chcete s městskými lesy hospodařit?

Hlavním cílem je trvalá udržitelnost hospodaření na majetku v dlouhodobém měřítku, čímž myslím, že les jako takový by majiteli – vlastníkovi měl přinášet neustále mírný zisk a to dlouhodobě. Určitě nejsem zastáncem toho, že bychom měli začít intenzivně těžit, i když velká část porostů je v mýtním věku. I nadále, stejně jako tomu bylo za mého předchůdce Jiřího Pánka, chci prohlubovat ekologickou stabilitu lesních porostů, podporovat lesní hospodaření s využitím přirozené obnovy a obnovu mýtních porostů provádět v takovém měřítku, aby byl les soběstačný.

Generování zisku asi v současné době ztěžují nízké výkupní ceny dřeva, je to tak?

Je a dost to komplikuje situaci. Příjmy z prodeje smrkového dřeva jsou rapidně nižší, kdy u některých sortimentů je to i o 40% méně než v předchozích letech. Trh se dřevem ve střední Evropě je z důvodu kůrovcové kalamity přesycen a výkupní ceny již rok značně klesají. Při stejném objemu těžby tak budeme mít nižší příjmy z prodeje, než loni. Vstupní náklady do lesa, zejména pak náklady na pracovní sílu naopak stoupají.

Peněz z příjmů bude tedy méně, ale do lesa se musí finance i vracet. Nejen do zalesňování, ale i do ochrany lesních kultur, jejich následných výchov, tedy výseků a výřezů plevelných dřevin, prořezávek a probírek. Suma sumárum se dostáváme do věku lesního porostu 30-40 let, kdy les již začíná vlastníkovi generovat znovu nějaký mírný příjem. Když odečtu tyto nezbytné náklady, ze zisku nezůstane při dnešních výkupních cenách dřeva skoro nic. Naštěstí nám malým vlastníkům alespoň částečně pomáhá stát tím, že jsou vypisovány dotace z Ministerstva zemědělství České republiky a Libereckého kraje, kde kraj doplňuje dotační tituly, které ministerstvo nemá. Můžeme tak získat dotaci na zalesňování melioračně zpevňujícími dřevinami, na prořezávku, na probírku do 40 let věku porostu, dostáváme finance i třeba na využití koňské síly na šetrné vyklízení dřeva atd. Nejsou to dotace pokrývající 100 % vynaložených nákladů, tak jak by si mohl někdo myslet, ale hospodaření v lesích to pomáhá.
Letos také došlo k navýšení dotací jak ze strany Libereckého kraje, tak ze strany ministerstva zemědělství a to právě v návaznosti na nízkou výkupní cenu dřeva a kůrovcovou kalamitu. Takže se nám snad podaří mírný zisk generovat. Věřím, že se situace s výkupní cenou dřeva změní a hospodaření pak bude v budoucnu lepší.

18.4.2019 14:15:23 | přečteno 749x | Martina Petrášková
 

Město Frýdlant

Městský úřad Frýdlant
T. G. Masaryka 37, 464 01  FRÝDLANT

tel.: +420 488 886 111
e-mail: mesto@mu-frydlant.cz
podatelna: podatelna@mu-frydlant.cz
datová schránka: t27bufd

Další kontakty

 
load