ENDEFRRUPLNLSPIT

Prvňáčky přivítal ve škole nový ředitel i starosta města

první školní den 2018 7

Nový ředitel školy Mgr. Bc. Petr Kozlovský a starosta Frýdlantu Ing. Dan Ramzer přivítali první školní den do nového školního roku prvňáčky na všech pracovištích ZŠ, ZUŠ a MŠ Frýdlant. Putování začali na škole v ulici Bělíkova, kde se přivítání účastnili všichni žáci školy, následovala návštěva prvňáčků ve škole v ulici Husova a Purkyňova. "Těší mě, že jsem se mohl všem prvňákům i jejich rodičům a prarodičům představit a popřát jim úspěšný začátek povinné školní docházky. Věřím, že nejpozději zítra zvládnu podobně se představit i ostatním žákům školy ve všech dalších třídách na všech pracovištích. Tak, abych pro ně jako nový ředitel školy nebyl neznámý," říká Petr Kozlovský. Na cestě po školách ho doprovázel starosta města. "Těší mě, že jsem mohl opět přivítat malé prvňáčky, kteří mají všechno, co se týče školy, ještě před sebou. Letos jich je 102 a jsou rozděleni do čtyř tříd. Věřím, že se jim ve škole povede a že se jim v ní bude také líbit. Uděláme pro to maximum, společně s vedením školy," slibuje Dan Ramzer. S frýdlantskými prvňáky se nevidí naposledy. Už v příštím týdnu je totiž slavnostně přivítá v obřadní síni radnice při slavnostním setkání. 
S novým ředitelem školy se můžete seznámit i Vy a to díky rozhovoru, který jsme pro Vás připravili a který najdete hned pod fotogalerií. 

 první školní den 2018 1, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 2, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 3, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 4, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 5, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 6, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 7, obrázek se otevře v novém okně první školní den 2018 8, obrázek se otevře v novém okně

Ve Frýdlantu chci při řízení školy navázat na dobrou praxi i zavést novinky. Třeba žákovský parlament

Od začátku srpna má Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Frýdlant nového ředitele. Stal se jím Mgr. Bc. Petr Kozlovský, který předchozích 11 let pracoval jako zástupce ředitele v Základní škole v Raspenavě. Ve školství působí 15 let. Ve Frýdlantu chce navázat na dobrou praxi školy, přichází však i s novými vizemi a nápady.

portrét Petr Kozlovský, obrázek se otevře v novém okně

Frýdlantská škola není úplně jednoduchou institucí. Slučuje v sobě několik pracovišť mateřské a základní školy a také školu uměleckou. Vy v jejich čele stojíte měsíc. Dá se za tak krátkou dobu rozkoukat? Mít školu zmapovanou?

Rozkoukat se dá, ale jen do určité míry. Já jsem se se školou seznamoval už ve chvíli, kdy jsem se připravoval na konkurz. Studoval jsem všechny veřejně dostupné materiály, jako jsou například výroční zprávy o činnosti školy, hodnocení a výsledky kontrol České školní inspekce, nebo informace zveřejněné na webových stránkách školy. Měl jsem také možnost prohlédnout si jednotlivá pracoviště. Cenné informace jsem získal při rozhovorech se zástupci rodičů, pedagogů, veřejnosti a partnerů školy. Zajímalo mě, jak oni vidí školu, kde vidí její silné a slabé stránky a díky tomu se mi snad trochu povedlo se se školou blíže seznámit ještě před nástupem do funkce ředitele. Jak funguje škola obecně, samozřejmě vím, ale tahle je opravdu specifická, proto bude trvat ještě určitě několik příštích měsíců, než budu moci říci, že fungování jednotlivých součástí školy znám opravdu dobře.

Zmínil jste pečlivou přípravu na konkurz. Co jste na něm výběrové komisi předložil? Jaké vize pro co nejlepší fungování školy?

Přišel jsem na konkurz s materiálem, ve kterém bylo zahrnuto vše, co je podle mě pro dobré fungování školy důležité. Jednou z těchto věcí je bezesporu bezpečné klima. Vytvoření takového prostředí, ve kterém se budou žáci, učitelé i všichni zaměstnanci cítit bezpečně. To je poměrně složitá věc k naplnění a jsem si vědom toho, že je to běh na dlouhou trať. Z mého pohledu to do značné míry stojí na tom, jakým způsobem učitelé pracují s třídními kolektivy. V této souvislosti bych chtěl třídní učitele na základní škole podpořit v tom, aby byli vybaveni potřebnými znalostmi a kompetencemi pro práci s třídními kolektivy, a aby v nastavování pozitivních vztahů mezi žáky, ale i vztahů mezi učiteli a žáky v celé škole viděli  smysl a přínos. Je také důležité, aby i učitelé mezi sebou měli vztahy dobré, otevřené, aby se cítili bezpečně. A k tomu určitě může přispět vedení školy, protože právě ono udává směr, jakým se škola ubírá, významně ovlivňuje její vnitřní kulturu. Pro ostatní je vždy vzorem, ať už dobrým či špatným. Já bych si přál, aby naši vedoucí pracovníci nastavovali kolegům dobrý vzor.

Pro dobré fungování školy je pak důležité i to, jak vedení školu vnímá. Já ji vnímám jako veřejnou službu, jako je třeba lékař, policie a podobně. A ve všem, co dělám, se snažím prosazovat prozákaznický přístup. Jako zákazníky školy vidím jednoznačně žáky, rodiče, širokou veřejnost, ale do toho okruhu zákazníků patří určitě i učitelé, protože mají také své potřeby, které škola naplňuje. To je pro mě hodně důležitá věc a z toho vycházím. Chci, aby škola poskytovala kvalitní a smysluplné vzdělávání v souladu s aktuálními trendy, s tím, jak se pedagogika, vzdělávání a výchova posouvají. Chtěl bych, aby škola byla otevřená, aby otevřeně komunikovala s rodiči a širokou veřejností, ale aby otevřená komunikace fungovala i uvnitř. Mezi zaměstnanci, mezi jednotlivými součástmi školy.

Co dalšího je pro vás ve fungování školy důležité?

Určitě je to vzájemná spolupráce. Mám na mysli spolupráci uvnitř školy, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a žáky, mezi učiteli navzájem, pak také mezi jednotlivými součástmi školy. Chtěl bych, aby si kolegové mezi sebou uměli předávat nápady, aby se vzájemně inspirovali, aby se škola posouvala. Aby si nenechávali dobré nápady jen pro sebe, ale posílali je dál.

Na co kladu velký důraz je spolupráce s veřejností a partnery školy, které máme. Určitě jsem pro to, aby dobrá spolupráce pokračovala a abychom navazovali spolupráce nové.

Ještě jedna věc je pak pro mě důležitá, a to sounáležitost. Jestli sounáležitost se školou cítí žáci. Aby nechodili do školy jen pro to, že musí, ale aby k nám chodili rádi, aby jim škola kromě znalostí a dovedností dokázala nabídnout i nějaké zážitky a aby se žáci mohli podílet na vnitřním životě školy. To jsou takové hodně obecné fráze, vím. Jak toho v praxi dosáhnout? Myslím si, že jedním z velmi dobrých a osvědčených  nástrojů je žákovský parlament, se kterým mám bohaté zkušenosti z Raspenavy a můžu tedy říci, že funguje. Opět se ale jedná o dlouhodobý proces. Určitě to není tak, že se založí žákovský parlament a najednou se od základů změní klima ve škole a všichni žáci budou rádi, že chodí právě do naší školy. Ale věřím, že postupně se díky vlastní aktivitě žáků mohou ve škole věci měnit. Parlament není o politice. Vyházíme hlavně z toho,  že žáci mohou jeho prostřednictvím ovlivňovat školní život, pořádat pro spolužáky, pro učitele, rodiče a  širokou veřejnost různé akce. Díky školnímu parlamentu mají žáci také možnost vyjadřovat se k tomu, co se jim ve škole nelíbí, co by chtěli změnit. Ale není to jen o kritice samotné. Žákovský parlament by měl fungovat tak, že si žáci sami vyberou téma, pojmenují problém a následně  vypracují postup a návrh jeho řešení. Sami přebírají zodpovědnost za konečný výsledek. Přitom je samozřejmě vede a podporuje některý z pedagogů. Žáci tak získávají cenné zkušenosti, které se jim budou hodit i v běžném životě.
Takovým způsobem můžeme, podle mého názoru, posilovat a budovat sounáležitost žáků se školou. V neposlední řadě bych si samozřejmě také přál, aby pocit sounáležitosti se „svou“ školou cítili také pedagogové.

Jak lze dosáhnout tohoto?

Mám velmi dobrou zkušenost s tím, když se zaměstnanci scházejí i mimo pracoviště. Takže bych chtěl organizovat nejrůznější pravidelná mimopracovní setkání pro zaměstnance. Samozřejmě v počtu 150 lidí je to větší problém, než v menším kolektivu, ale pokusím se vymyslet model, který by to umožňoval. Aby se zaměstnanci sešli i mimo práci a něco zažili. Můžeme společně vyrazit na bowlingový turnaj, uspořádat předvánoční posezení nebo podobnou akci. V této souvislosti je tady ještě jedna důležitá věc, kterou mám na paměti. Chci se při své práci snažit o to, aby zaměstnanci ze strany vedení školy cítili podporu. Abychom byli schopni oceňovat dobrou práci, a aby aktivita navíc nebyla pro záplavu dalších věcí brána jako samozřejmost.

Pojďme se ještě vrátit k žákovskému parlamentu, který bude ve frýdlantských základních školách úplnou novinkou. Bude fungovat jeden pro všechna pracoviště, nebo bude mít každé pracoviště svůj vlastní?

Frýdlantská základní škola je specifická tím, že má více budov. S tím souvisí i organizační náročnost při realizaci některých aktivit školy. Činnost žákovského parlamentu není v tomto ohledu bohužel výjimkou. Zatím si myslím, že by bylo nejlepší, aby mělo každé pracoviště základní školy svůj žákovský parlament. Přeci jen každá budova, každé pracoviště má svou historii, svá specifika, takže si myslím, že je to zatím nejschůdnější cesta. Následně by se mohly jednotlivé části školního parlamentu scházet a tvořit tak společně parlament celoškolní, který by řešil témata, která se týkají školy jako celku.

Jak to bude se členy žákovského parlamentu? Budou je vybírat učitelé nebo volit žáci?

Ideální model je, když se kandidáti přihlašují sami a jsou voleni ostatními žáky bez velkých zásahů a ovlivňování ze strany učitelů. Kdo má chuť něco pro školu udělat, nějak se podílet na jejím rozvoji, ten se přihlásí, ohlásí svou kandidaturu. Pak proběhnou v každé třídě klasické volby. Tedy s pomocí hlasovacích lístků a hlasovací urny, nechybí ani volební komise a státní symboly. Tím si zároveň všichni žáci vyzkoušejí, jaké to je, být u voleb a poznají, jak se volí ve světě dospělých. Následně jsou na základě všech sečtených hlasů z každé třídy zvoleni většinou dva zástupci. Ti pak společně tvoří žákovský parlament. Mám ale dobrou zkušenost s tím, že se do činnosti parlamentu mohou dodatečně zapojit i žáci, kteří ve volbách neuspěli, ale jsou aktivní a chtěli by být jeho součástí.

V tom, jakým směrem by se měla škola v příštích letech pod vaším vedením ubírat, máte poměrně jasno. Je něco, co přeci jen zůstalo ještě nevyřčené?

Jedna důležitá věc nezazněla. Tou je, že oblasti fungování školy, které jsem tady zmínil, nejsou z velké části ve škole žádnou novinkou. Řadu věcí škola dělá dobře a je na co navazovat. Nepřicházím tedy jen „bořit staré a budovat nové, lepší“. Pro mě je důležité vycházet z tradic školy, z toho, co se daří, na co může být škola hrdá. Jsem pevně přesvědčen o tom, že škola má opravdu řadu silných stránek, ze kterých můžeme společně při dalším rozvoji školy těžit.

Pojďte tedy závěrem čtenářům přiblížit, které hlavně ty silné stránky jsou?

Velmi rád. Základní škola je například velmi aktivní při zapojování se do různých projektů, organizuje pro školy z okolí sportovní turnaje a soutěže, ve škole probíhá i tradiční veletrh vzdělávání pro žáky osmých a devátých ročníků. Za silnou stránku školy považuji také činnost domu dětí a mládeže, který poskytuje celou škálu mimoškolních aktivit pro děti z Frýdlantu a okolí. Škola také nabízí v rámci výuky širokou nabídku volitelných předmětů. Nerad bych zapomněl na velmi dobrou úroveň předškolního vzdělávání, které poskytují naše mateřské školy.  Pokud se na naši organizaci podíváme jako na celek, tak jsem rád, že poskytujeme téměř kompletní vzdělávací nabídku, kterou doplňuje kromě již zmíněného  domu dětí a mládeže i základní umělecká škola. Její žáci a pedagogové jsou  mimořádně úspěšní na nejrůznějších regionálních a celostátních přehlídkách a soutěžích.

Většina součástí školy se pak zapojuje do akcí města, například při Valdštejnských slavnostech, Velikonočních či Vánočních jarmarcích a dalších akcích pro širokou veřejnost. Rozhodně nebudu proti, když se tato spolupráce ještě rozšíří. Velmi dobrá je také vybavenost školy a dobrý je i stav budov, za což patří velký dík městu Frýdlant jako zřizovateli. V tomto směru je vidět dlouhodobá kontinuální podpora a snaha o to, aby škola vypadala dobře. A taky vypadá.

3.9.2018 10:43:38 | přečteno 4098x | Martina Petrášková
 

Město Frýdlant

Městský úřad Frýdlant
T. G. Masaryka 37, 464 01  FRÝDLANT

tel.: +420 488 886 111
e-mail: mesto@mu-frydlant.cz
podatelna: podatelna@mu-frydlant.cz
datová schránka: t27bufd

Další kontakty

 
load