ENDEFRRUPLNLSPIT

Frýdlantsko se na možnou ztrátu vody kvůli Turówu dobře připravuje

Beseda Turów 2

Ztrátu podzemních i povrchových vod, která hrozí českému příhraničí kvůli chystanému rozšiřování a prohlubování polského hnědouhelného dolu Turów neberou představitelé místních samospráv, Libereckého kraje a vodohospodářských společností Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska na lehkou váhu. Už tři roky dělají všechno pro to, aby v případě nejhoršího scénáře, dle kterého hrozí i vyschnutí některých zdrojů vody, dokázali do regionu vodu dovést odjinud. Veřejnost s tímto faktem seznámila beseda nazvaná „Turów a pitná voda na Frýdlantsku“, kterou ve středu 12. září 2018 připravila ve spolupráci s městem Frýdlant a Dobrovolným svazkem měst a obcí Mikroregionem Frýdlantsko, Frýdlantská vodárenská společnost, a.s. (FVS).

Beseda byla rozdělena do několika bloků. V počátku seznámila návštěvníky s problémem, který pro Frýdlantsko, Hrádecko a Chrastavsko znamená chystané rozšiřování a prohlubování hnědouhelného povrchového dolu Turów, který leží jen kousek za česko-polskými hranicemi (již dříve jsme informovali zde). Následovalo představení studie z roku 2015, nazvané „Posouzení dopadů plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod na území ve správě FVS, a.s. a návrh souvisejících opatření“. „Z této studie vzešly dva takzvané zatěžovací stavy. Každý z nich počítal se zasažením jinak velké části českého území. Zatěžovací stav I. mluví o výpadku zdrojů pitné vody v obcích, které jsou v těsné blízkosti povrchového dolu, tedy v Dětřichově, Kunraticích, Heřmanicích, Višňové a v Černousech. V oblasti by podle propočtů za 20 let chybělo mimo zdrojů individuálního zásobování (studny) i 14 litrů vody za sekundu pro obyvatele napojené na veřejný vodovod. Zatěžovací stav II. pak zahrnuje území ještě větší, počítá s rozšířením dopadu důlní činnosti také na území Frýdlantu, Pertoltic, Habartic a západní části území obce Bulovka – Arnoltice. Pokud by došlo k této situaci, znamenalo by to omezení hlavního zdroje vody pro Frýdlant a vodovody Bulovka a Dětřichov – úpravny vody Frýdlant,“ přibližuje část studie Ing. Jan Cihlář, ředitel Divize 02 společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Beseda Turów 3, obrázek se otevře v novém okně

Zatěžovací stavy I. a II. jsou podkladem, na základě kterého činí samosprávy oblasti a vodohospodářské společnosti potřebné kroky k zajištění pitné vody pro region i v budoucnu. „Hned poté, co jsme jako součást studie dostali na stůl soubor navrhovaných opatření, se na nich začalo pracovat. V současné době jsou všechna opatření pro zatěžovací stav I. vyprojektovaná do fáze dokumentace pro územní rozhodnutí. Jedná se například o propojení vodovodů Frýdlant – Dětřichov, Frýdlant – Bulovka nebo o doplnění či rekonstrukci vodojemů,“ vysvětluje ředitel FVS Ing. Petr Olyšar. Součástí těchto opatření v prvním zatěžovacím stavu je pak i rekonstrukce úpravny vody v Bílém Potoce, která byla započata už v červnu loňského roku a v současné době míří do finále. S průběhem stavebních prací této úpravny vody na besedě přítomné seznámili představitelé společnosti VHS stavby a.s. v čele s výkonným ředitelem Ing. Martinem Žaganem. „Úpravna vody v Bílém Potoce je v tomto případě klíčová. Po rekonstrukci dojde ke zvýšení její kapacity, čímž může být částečně pokryt úbytek vody z přírodních zdrojů ve Frýdlantu. Nicméně v případě, že dojde na horší, druhý zatěžovací stav, bude i toto málo a bude nutné přistoupit k dalším opatřením, na kterých se ostatně už také pracuje za hranicemi Frýdlantska,“ dodává Petr Olyšar. 

Na mysli má práci Povodí Labe, které připravuje variantu zásobování Frýdlantska pitnou vodou z přehrady Josefův Důl. „V tuto chvíli je to vlastně jediná možná varianta řešení problému nedostatku pitné vody na Frýdlantsku při krizovém scénáři druhého zatěžovacího stavu. Muselo by dojít k přivedení vody do přehrady Josefův Důl z Jeleního potoka tak, aby byla přehrada schopná potřeby Frýdlantska pokrýt i v případě, že se bude muset potýkat například s extrémním suchem, jako tomu bylo letos. Jde však o řešení, kterému bude předcházet ještě hodně plánování a připravování a bude samozřejmě také dosti finančně náročné,“ říká Jan Cihlář.

Během besedy v kině byly představeny i další kroky, které jsou kvůli hrozbě ztráty vody činěny. Hydrogeoložka České geologické služby RNDr. Renáta Kadlecová posluchače seznámila s chystaným projektem nových monitorovacích vrtů na Frýdlantsku. „Během příštího roku budeme na Frýdlantsku instalovat celkem 27 nových vrtů. 16 jich bude monitorovacích, které monitorují hladinu podzemní vody a 11 dokumentačních. Ty mají jinou funkci, určují například stáří či zařazení k určitým hydrogeologickým tělesům a posléze budou odstraněny. Na rozdíl od vrtů dokumentačních, které na území zůstanou a budou nám dále poskytovat potřebná data,“ vysvětlila. Novými vrty budou doplněny ty, které jsou na Hrádecku v oblasti Uhelné od 80. let a vznikne tak asi 16 kilometrů dlouhý souvislý monitorovací pás. „Po vyhodnocení dat z vrtů v tomto pásu se dozvíme, odkud a kam voda teče, do jaké míry se na poklesu přírodních vodních zdrojů podílí klimatická změna a do jaké míry je ovlivněn dolem Turów. Budeme díky datům také vědět, jak až může vodu potenciálně ovlivnit i v souvislosti s povrchovými toky, protože podzemní i povrchová voda jsou ve vzájemné spojitosti. A v neposlední řadě budeme také vědět, jestli jsou někde v této oblasti optimální přírodní bariéry, které by bylo možno využít jako zásobárny podzemní vody,“ doplňuje Renáta Kadlecová. Data bude Česká geologická služba vyhodnocovat v průběhu roku 2020. 

 Během debaty se pak probíralo i financování jednotlivých opatření. Ta jsou vyčíslena jen na Frýdlantsku na miliardu a 300 milionů korun. „Jednoznačně zaznělo to, co říkáme od samotného začátku. Že budeme po státu žádat 100% krytí veškerých nákladů, které máme a budeme mít s opatřeními, které nám tu mají vodu zachránit. Protože jsme si tenhle stav sami nezpůsobili a nechceme za něj platit. Každá koruna, kterou do opatření investujeme, nám chybí někde jinde. Požadujeme tyto peníze od státu a vláda ČR by je měla vymáhat po polské straně, protože vina leží jednoznačně na druhé straně hranice,“ říká starosta Frýdlantu Ing. Dan Ramzer. 

Podle něj byla beseda jednoznačně přínosná. „Lidé, kteří se o problém hrozící ztráty vody zajímají, ale nejsou detailně informováni, se mohli dozvědět řadu zajímavých a důležitých informací o opatřeních, která už několik let podnikáme. Spoustu nového se ale dozvěděli i ti, kteří jsou do problematiky jinak zasvěceni. Důležitá byla například informace o tom, že hydrogeologové evidují velký úbytek vody kvůli dolu Turów už z 80. let minulého století a obávají se podobného také tentokrát. Zajímavá byla také geologická mapa Frýdlantska, která je velmi složitá. Věřím, že přítomným beseda přinesla řadu podnětů k přemýšlení,“ uzavírá starosta Frýdlantu.

Beseda Turów 1, obrázek se otevře v novém okně

Více o problematice také zde.

13.9.2018 22:39:00 | přečteno 1707x | Martina Petrášková
 

Město Frýdlant

Městský úřad Frýdlant
T. G. Masaryka 37, 464 01  FRÝDLANT

tel.: +420 488 886 111
e-mail: mesto@mu-frydlant.cz
podatelna: podatelna@mu-frydlant.cz
datová schránka: t27bufd

Další kontakty

 
load