ENDEFRRUPLNLSPIT

Frýdlantsko a jeho bolesti a radosti očima hejtmana. Ve speciálním rozhovoru

půta2

Novoroční rozhovor Frýdlantského zpravodaje byl tentokrát trochu netradiční. Role redaktora, pokládajícího otázky, se totiž tentokrát ujal starosta města Dan Ramzer. Své dotazy, týkající se města a Frýdlantského výběžku, pokládal nejvyššímu představiteli Libereckého kraje, hejtmanovi Martinu Půtovi. Rozhovor nyní uvolňujeme i na stránky Města Frýdlant. 

Na začátek se nemůžu zeptat na nic jiného, než na to, jaký máš k Frýdlantu a Frýdlantsku vztah?

Frýdlant jsem poprvé zaregistroval jako dítě, když jsem tam jezdil do nemocnice, protože Hrádek nad Nisou spadal pod nemocnici ve Frýdlantě. Dokonce jsem strávil ve frýdlantské nemocnici asi dva měsíce života coby devítiletý, takže si od té doby Frýdlant dobře pamatuji. Jinak dnes do Frýdlantu a na Frýdlantsko jezdím moc rád. Jednak je to od nás z Hrádku nad Nisou přes Polsko kousek a pak se na Frýdlantsku a ve Frýdlantu děje spousta zajímavých věcí. Myslím, že za posledních několik let je tam také vidět velký posun směrem dopředu. Když třeba přijdu do Frýdlantu na rekonstruované náměstí, těší mě, jak to tam prokouklo.

Kdybys měl jeden volný den a přijeli by za tebou známí, kam bys je na Frýdlantsku vzal?

Dopoledne bychom asi zamířili na Singltrek pod Smrkem, trochu si zajezdit na kole. Otázkou ale je, jestli bych jim stačil. Mám totiž pocit, že jak mají moji známí trochu víc volného času, že už jim na tom kole moc nestačím. Potom bych je vytáhl na nějakou vyhlídku nad Hejnicemi, ze které by měli celé Frýdlantsko jako na dlani. A protože si myslím, že v každém regionu stojí za to ochutnávat regionální produkty, zakončili bychom den nejspíš v Zámeckém pivovaru Frýdlant u dobrého piva.

Jsou tedy pro tebe Singltrek a Jizerské hory tím, co máš na Frýdlantsku nejraději?

V posledních letech jsem asi nejvíc času strávil na  Singltreku, ale výstup na Smrk, Jizerské hory, které k Frýdlantsku patří a krajina jako taková, to všechno mám moc rád. I ty aleje, o kterých se v poslední době tolik diskutovalo.

Ve Frýdlantě by sis nenechal ujít pivovar. Ale velkým lákadlem je u nás i hrad a zámek. Kdy naposledy jsi hrad a zámek navštívil?

Někdy před čtyřmi lety v rámci nějaké akce. Na klasické prohlídce jsem už nebyl dlouho. Budu to muset s rodinou napravit. Několikrát v poslední době jsem ale byl na školním statku a byl bych moc rád, kdyby se povedl záměr, udělat z něj centrum, kde by se mohly nabízet například regionální potraviny turistům, kteří na zámek jezdí. 

rozhovor novoroční hejtman

V čele Libereckého kraje jsi už pátým rokem, a protože spolu hodně komunikujeme, o našich problémech víš. Není pro tebe novinkou, že se na Frýdlantsku bojíme kvůli reálně hrozící ztrátě vody rozšíření a prohloubení povrchového hnědouhelného dolu v polském Turówě. Co je pro nás v této věci kraj připraven udělat?

Naši úlohu vidím především ve snaze přenést problém na úroveň obou vlád, protože uhlí, elektrické energie a peněz, které jsou těsně za hranicí schované je takové množství, že jen město, obce a kraj s tím podle mého názoru nehnou. Jsem rád, že je to jedno z témat mezivládních rozhovorů a že se i na vládní úrovni o problému ví. Kraj ale také dělá, co může. Například ze svého rozpočtu podporuje konkrétní věci, ať už projektové dokumentace, studie, ale také konkrétní projekty, které budou technicky řešit přivedení pitné vody na Frýdlantsko. Musím se přiznat, že nejsem moc optimista v tom, že by se nám mohlo podařit rozšíření dobývacího prostoru zastavit. Vzhledem k tomu, že tam uhlí je a elektrárna stojí, si myslím, že vlastník uhlí vytěží. Na nás tedy bude, abychom se postarali o to, aby lidé měli pitnou vodu a aby zásahy do přírody byly co nejmenší.

Hodně jsme se spolu potkávali po roce 2010, ve kterém Frýdlant a Hrádek nad Nisou, kde jsi dříve působil jako starosta, postihla velká voda. Spoustu věcí se podařilo od té doby opravit, napravit. Díky vašemu vládnímu krajskému angažmá po roce 2012 došlo i na ty původně odmítané povodňové škody. Na ně teď bude navazovat další velký projekt „Od zámku Frýdlant k zámku Czocha“, kde se nám podařil s ekology dohodnout kompromis při výsadbě alejí. Co si od tohoto projektu slibuješ?

Jde o rekonstrukce skoro 25 kilometrů silnic na Frýdlantsku. Těch, které to opravdu potřebují. Jako jedinému z krajů na česko-polské hranici se nám v tomto projektu podařilo získat peníze z česko-polského programu přeshraniční spolupráce. Rozsah tohoto projektu je 10 milionů euro, což není málo. Teď jsme ve fázi, že je vysoutěženo, jsou podepsány smlouvy s dodavateli, podařilo se i dosáhnout zhruba dvaceti procentní úspory.  Pevně věřím, že ten projekt pomůže zlepšit dostupnost některých částí Frýdlantska. Dnes je to totiž na některých silnicích tak, že když po nich turista na Frýdlantsko přijede, určitě si je zapamatuje jako silnice, po kterých nikdy znovu jet nechce. A to není pro agroturistiku a další věci, které na Frýdlantsku fungují, dobře.

Kdy rekonstrukce silnic začnou?

Počítáme v březnu nebo v dubnu, podle toho, jak dlouhá bude zima. Ale první předzvěst tohoto projektu už u vás reálně je, je to ta nová, kilometr dlouhá třešňová alej z Frýdlantu směrem na Nové Město pod Smrkem. Ta je součástí dohody s veřejností, která při přípravě projektu řešila právě aleje.

Silnice na Frýdlantsku máme tedy v drtivé většině díky nápravám povodňových škod a projektu od zámku k zámku opravené nebo připravené na opravu.  Jak to ale vypadá se silnicí I/13? Nás na ní teď velmi trápí kamiony. Co se děje s přípravou lepšího spojení?

Silnice I/13 je v tuto chvíli pro Liberecký kraj nejdůležitější silnicí první třídy. Protože propojení Liberce a Jablonce nad Nisou se staví a nepochybně se po té silnici bude v roce 2018 se už jezdit. Velké projekty mezi Turnovem a Hradcem Králové a Českou Lípou a Děčínem jsou pak projekty na příští desetiletí. Frýdlant ale musíme řešit teď. V současné době se silnice projektuje, probíhá tam posuzování vlivu na životní prostředí, řeší se trasa od Mníšku do Dětřichova. To je úsek, který je potřeba začít stavět v tomhle krajském volebním období. To znamená do roku 2020. Každý rok navíc tam bude znát, protože Frýdlant a Frýdlantsko tuhle silnici potřebují. Dokud nebude dokončená, firmy, které třeba i v minulých letech na Frýdlantsku podnikaly, ale pak ho opustily, se tam nevrátí. Špatné dopravní spojení je pak problémem i pro obyvatele, kteří dnes musí do Liberce dojíždět skoro za vším.  

Víš o problémech s nárůstem kamionové dopravy. Jaký je tvůj názor. Myslíš, že kamiony na Frýdlantsku zůstanou nebo se vrátí na trasu přes Hrádek nad Nisou?

Kamiony si vždy hledají cestu nejmenšího odporu a já se trochu bojím, že tou pro ně teď bude právě cesta přes Frýdlant. Protože je prostě nejkratší. Dnes jsou automobily stavěné tak, že jim je v podstatě jedno, jestli jedou do kopce nebo ne a každý ušetřený kilometr je pro dopravce důležitý. Je otázka, kdy naší polští přátelé dokončí opravu mostu a jestli původní trasa kolem elektrárny bude poté pro řidiče pohodlnější a jednodušší.

Nám dnes mezi kamiony v té husté dopravě kličkují sanitky, kterých jezdí daleko víc. Jistě už tušíš, na co narážím – na chybějící akutní interní ambulanci v nemocnici ve Frýdlantě. Jak to vypadá s myšlenkou opět ji rozdýchat? Protože i když díky vstřícnosti Libereckého kraje a Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje přibyla jedna 24 hodinová výjezdová skupina, optimální to určitě není. Určitě by bylo daleko lepší, abychom vrátili akutní zdravotní lůžkovou péči alespoň v minimálním režimu na internu ve Frýdlantě.

Současná situace je jen řešením nějaké krize nebo stavu, který bohužel nastal a na který jsme nebyli připraveni. Myslím, že nějaký návrat akutní interní péče v nočních hodinách v rozsahu, kdy tam budou moci zůstat pacienti, kteří nepotřebují centrovou péči nebo akutní zásah v Liberci, je pro Frýdlantsko a konec konců i pro libereckou nemocnici potřebný. Jsem optimista a věřím, že letos najdeme rozumné řešení. Jednání probíhají, ale víc bych asi neříkal. Jsem poučený, že výsledek jednání je lepší oznamovat až ve chvíli, kdy bude odsouhlasený oběma stranami. Věřím nicméně, že se akutní péče do Frýdlantské nemocnice vrátí. Nakonec tohle řešení bude pro všechny levnější, než další výjezdová skupina sanitek a převážení všech lidí do Liberce. Odpadnou třeba pro pacienty z Frýdlantska nepříjemné situace, kdy shání v noci odvoz zpátky domů, protože už nejsou v akutní situaci, a záchranka už je odvézt nemůže. Budeme prostě hledat cestu, jak nemocnici ve Frýdlantě vrátit zpátky do systému akutní péče.

Máme za sebou těžká témata, pojďme k těm lehčím. Liberecký kraj podpořil finančně příští tři ročníky Valdštejnských slavností a to částkou téměř 100 tisíc korun. Čím pro tebe i Liberecký kraj Valdštejnské slavnosti jsou?

Je to jedna z největších kulturních akcí v Libereckém kraji vůbec. Akce, která připomíná slavnou historii Frýdlantska. Je to příležitost přilákat na Frýdlantsko nové návštěvníky. Myslím, že kraj má být partnerem podobných akcí. Vážíme si toho, že ve Frýdlantě jsou lidé, kteří takovou akci umí připravit a umí na ni sehnat sponzorské peníze. A myslím, že ty desetitisíce návštěvníků potvrzují, že Valdštejnské slavnosti do Frýdlantu, na Frýdlantsko a do Libereckého kraje patří a jsou tady doma.

Albrecht z Valdštejna je hodně kontroverzní osobností. Co ty a vévoda?

Je to možná kontroverzní historická osobnost, ale na historické osobnosti (a to nejen na ty kontroverzní) je potřeba se dívat optikou té doby. Hodnotit z dnešního pohledu jakékoli historické období je strašně jednoduché. Když se podívám na Valdštejna v období třicetileté války, nevedl si vůbec zle. Podařilo se mu uprostřed válkou rozsekané Evropy udržet vévodství mimo hlavní válečné bitvy. Vytvořil terra felix neboli šťastnou zemi, jejíž obyvatelé byli ušetřeni největších útrap. Mimochodem, bavili jsme se o Hrádku, takže nabídnu srovnání. Hrádek nad Nisou během třicetileté války skoro přestal existovat, několikrát byl procházejícími vojsky vypleněn. Frýdlant měl v tomhle větší štěstí. A co se týká metod, které se v té době používal? K těm se samozřejmě dnes vracet nechceme. Nicméně naším společným cílem je, aby to tady zase byla pro obyvatele šťastná země.

Závěrem si nemůžu odpustit klasickou otázku, která se vždy na začátku nového roku pokládá. Máš nějaká osobní předsevzetí? A dáváš si je vůbec?

Konkrétní předsevzetí, jako že budu chodit víc běhat a jezdit na kole nebo méně jíst ve večerních hodinách, už si nedávám. Protože když si je člověk dá a pak zjistí, že je moc nedokáže dodržovat, definitivně se jich vzdává. Nicméně konec roku starého a začátek nového využívám k tomu, že hodnotím, co se v uplynulém roce povedlo a co ne a snažím se trochu poučit. Takže si dávám taková ta tichá vnitřní předsevzetí.  Že budu věci dělat lépe a budu z nich mít více radosti. Protože ta radost nám v životě, ve kterém se pořád za něčím honíme a máme toho moc, chybí.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji. A přeji všem Frýdlanťákům v roce 2017 vše dobré. A také nadhled. Aby když se občas něco nepovede, měli dost síly na to, se nad tím pousmát. A to i v případě, že jim do smíchu úplně není. 

24.1.2017 10:48:53 | přečteno 1149x | Martina Petrášková
 

Město Frýdlant

Městský úřad Frýdlant
T. G. Masaryka 37, 464 01  FRÝDLANT

tel.: +420 488 886 111
e-mail: mesto@mu-frydlant.cz
podatelna: podatelna@mu-frydlant.cz
datová schránka: t27bufd

Další kontakty

 
load