Informace o ptačí chřipce pro veřejnost - r. 2006
Přibližně po třech letech výskytu v Asii se kmen v r. 2006 vysoce patogenní ptačí chřipky (aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy. V říjnu 2005 byla přítomnost viru potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a v evropské části Ruska. V únoru a březnu 2006 se nákaza rozšířila do dalších evropských států. Byla potvrzena především u volně žijících ptáků (zejména labutí).
Co je ptačí chřipka ?
Ptačí chřipka (přesnější je chřipka ptáků) je virové onemocnění postihující ptáky, jehož rezervoárem je především migrující vodní ptactvo. U těchto hostitelů infekce probíhá obvykle bezpříznakově, jen výjimečně je klinicky zjevná. Zasáhne-li však drůbež (slepice, husy, krůty, kachny krocany), může se projevit jako vysoce infekční s prakticky stoprocentní úmrtností v postiženém chovu.
Přenos ptačí chřipky
- K přenosu obecně dochází především trusem nemocných ptáků, ale i infikovanými kadavery, infikovanou podestýlkou atp.
- Přesnou příčinu úhynu ptáka lze zjistit pouze laboratorně
- Lidé se mohou infikovat pouze velmi těsným kontaktem s infikovanými ptáky či uhynulými ptáky nebo s jejich exkrety (výkaly, peří).
- Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.
- Virus je ničen záhřevem nad 70°C za několik sekund.
- Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.
Inkubační doba
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to pouze několik dní (do jednoho týdne)
Příznaky ptačí chřipky u drůbeže
- Drůbež je otupělá, má načepýřené peří, je netečná, odmítá se pohybovat.
- Příjem krmiva je výrazně snížen, nebo zvířata nepřijímají krmivo vůbec. Rovněž snáška se výrazně snižuje, nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata mají příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání).
- V závislosti na stupni patogenity daného ptačího kmene (tj. na jeho schopnosti vyvolat onemocnění) může v nakaženém chovu dojít až ke 100% úhynu.
Nebezpečí pro člověka
- Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení mizivá. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými a uhynulými ptáky, stejně tak s jejich exkrety (trus, peří, kontaminovaná podestýlka atd.).
Možnosti ochrany
• Zásady ochrany před nákazou:
- chránit se kontaktu s uhynulými ptáky
- nedotýkat se ptačích výkalů
- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
- poučit děti, aby se nedotýkaly mrtvých opeřenců a nehrály si s drůbeží
- dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
- nezpracovávat nemocnou drůbež
- při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou dbát na základní cestovatelské zásady, to je:
- vodu pouze z originálních obalů,
- konzumovat pouze tepelně opracované potraviny,
- zmrzlinu pouze z originálních obalů,
- vyhýbat se trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici.
Co dělat v případě, že máte u svého drůbežího hejna podezření na infekční chorobu?
- Informujte ihned veterinárního lékaře nebo veterinární správu. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře
V Praze dne 23. března 2006
Další informace naleznete na webových stránkách Státní veterinární správy ČR - www.svscr.cz a Ministerstva zdravotnictví - www.mzcr.cz
