ENDEFRRUPLNLSPIT

Informace o ptačí chřipce pro veřejnost - r. 2006

Přibližně po třech letech výskytu v Asii se kmen v r. 2006 vysoce patogenní ptačí chřipky (aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy. V říjnu 2005 byla přítomnost viru potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a v evropské části Ruska. V únoru a březnu 2006 se nákaza rozšířila do dalších evropských států. Byla potvrzena především u volně žijících ptáků (zejména labutí).

Co je ptačí chřipka ?

Ptačí chřipka (přesnější je chřipka ptáků) je virové onemocnění postihující ptáky, jehož rezervoárem je především migrující vodní ptactvo. U těchto hostitelů infekce probíhá obvykle bezpříznakově, jen výjimečně je klinicky zjevná. Zasáhne-li však drůbež (slepice, husy, krůty, kachny krocany), může se projevit jako vysoce infekční s prakticky stoprocentní úmrtností v postiženém chovu.

Přenos ptačí chřipky

- K přenosu obecně dochází především trusem nemocných ptáků, ale i infikovanými kadavery, infikovanou podestýlkou atp.
- Přesnou příčinu úhynu ptáka lze zjistit pouze laboratorně
- Lidé se mohou infikovat pouze velmi těsným kontaktem s infikovanými ptáky či uhynulými ptáky nebo s jejich exkrety (výkaly, peří).
- Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.
- Virus je ničen záhřevem nad 70°C za několik sekund.
- Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to pouze několik dní (do jednoho týdne)

Příznaky ptačí chřipky u drůbeže

- Drůbež je otupělá, má načepýřené peří, je netečná, odmítá se pohybovat.
- Příjem krmiva je výrazně snížen, nebo zvířata nepřijímají krmivo vůbec. Rovněž snáška se výrazně snižuje, nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata mají příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání).
- V závislosti na stupni patogenity daného ptačího kmene (tj. na jeho schopnosti vyvolat onemocnění) může v nakaženém chovu dojít až ke 100% úhynu.

Nebezpečí pro člověka

- Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení mizivá. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými a uhynulými ptáky, stejně tak s jejich exkrety (trus, peří, kontaminovaná podestýlka atd.).

Možnosti ochrany

• Zásady ochrany před nákazou:

- chránit se kontaktu s uhynulými ptáky
- nedotýkat se ptačích výkalů
- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
- poučit děti, aby se nedotýkaly mrtvých opeřenců a nehrály si s drůbeží
- dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
- nezpracovávat nemocnou drůbež
- při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou dbát na základní cestovatelské zásady, to je:

  • vodu pouze z originálních obalů,
  • konzumovat pouze tepelně opracované potraviny,
  • zmrzlinu pouze z originálních obalů,
  • vyhýbat se trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici.

Co dělat v případě, že máte u svého drůbežího hejna podezření na infekční chorobu?

- Informujte ihned veterinárního lékaře nebo veterinární správu. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře

V Praze dne 23. března 2006

Další informace naleznete na webových stránkách Státní veterinární správy ČR - www.svscr.cz a Ministerstva zdravotnictví - www.mzcr.cz

5.4.2006 11:01:02 - aktualizováno 30.5.2019 13:06:47 | přečteno 1128x | Roman Műller
 

Město Frýdlant

Městský úřad Frýdlant
T. G. Masaryka 37, 464 01  FRÝDLANT

tel.: +420 488 886 111
e-mail: mesto@mu-frydlant.cz
podatelna: podatelna@mu-frydlant.cz
datová schránka: t27bufd

Další kontakty

 
load