Město Frýdlant - oficiální stránky

Po téměř pěti týdnech krizového stavu, kdy byla území postižená bleskovou povodní předmětem permanentního zájmu všech, kteří chtěli pomoci, těm, kteří přišli o bydlení, majetek a mnohdy výsledky své celoživotní práce. Na postižených územích operovala média, díky, kterým doslova celý svět věděl, co nás potkalo. Na místech zničených velkou vodou se střídali jako na běžícím pásu politikové, kteří slibovali rychlou a účinnou pomoc. A ti, kteří moc přírody poznali na vlastní kůži i majetek zjistili, přes všemožnou pomoc, že na to jsou a budou opravdu sami. Někdo lépe, či hůře připraven, jiný absolutně nepřipraven a odkázán doslova na milodary, pomoc nadací, dobrovolníků a úřadů.

Dodnes se mě často lidé ptají, jak jsem povodeň a to, co vzala i přinesla, vnímal a vnímám. Ten prožitek je opravdu hluboký. Říkám, že jsem pouze získal. Zkušenosti. Ty skvělé, že v našem městě žije a pracuje veliká spousta lidí, kteří umí nezištně pomáhat. Nehledí na čas, vlastní pohodlí, peníze,…. Jsem rád, že jsem se utvrdil v tom, že jsou a znám jich daleko více než před bleskovou povodní ze srpna 2010. Voda mi nadělila i hodně nových kamarádek a kamarádů.

Získal jsem zkušenost, že přes všechny příležitosti a okolnosti se úředním molochem nedá hnout, i když se
leckdy pořádně pohnul, je to spíže mžik než pořádný posun. V jeho důsledku se jeví mnohé potřebné postupy jako nesystémové, těžkopádné, náročné na čas, práci a energii. Jsem nezdolný optimista a jsem přesvědčen, že vše nakonec dáme společně dohromady.

Poslední zkušenost je se závistí, chrapounstvím a obyčejnou lidskou sprostotou. Hodně obyvatel našeho města si v době, kdy postižení neměli co jíst, kde spát a čím se přikrýt, netekla jim voda a potřebovali pomoc, ani neuvědomila, čím naše město a celé Frýdlantsko prošlo. Podvody, rabování, zlodějinu a parazitování na humanitární
pomoci v době bezprostředně po povodni, vystřídala závist, pomluvy a udávání.

Po skončení krizového stavu jsem psal o tom, že živelná katastrofa v srpnu 2010 přinesla našemu městu i regionu zkázu, ale i příležitost.

Jak svou příležitost uchopíme, je na každém z nás. V dnešní době na nás média, internet a sociální sítě valí nesmírnou spoustu informací, je těžké je zpracovat. Ony však mají vlastnost rozpustného, instantního prášku. Čas je jako voda rozpustí. Bohužel, nebo bohudík je jedno jisté. S následky povodně se budeme vyrovnávat ještě dlouho. Čas je nerozpustí a my si s nimi budeme muset umět poradit. Nejedná se o televizní přenos. Jsme v realitě. Dodnes se některé škody teprve projevují, jsou to především ty pod zemí na vodovodech, kanalizacích, základech domů a v mostních konstrukcích. To vše dokážeme opravit, ale není to automatické a samozřejmé. Každý úspěch, každý opravený most, lávka, chodník, dům není samozřejmostí. Skrývá hodně úsilí a práce těch, kteří projektují, píší žádosti o dotace, provádějí a kontrolují stavby i těch, kteří se starají o to, aby veřejné peníze byly správně rozdělovány právě tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Děkuji Vám všem, kteří nás v tom nenechávají a stále pomáhají a přejí nám.

Přeji, těm, kteří nic dobrého nepřejí, aby je nepotkalo nic zlého, ale věřte, že boží mlýny melou.

A našemu městu nepřeji žádné živelné katastrofy, pouze naplněné příležitosti. Kolik jich bude a co z nich budeme mít, je jen na nás, o to může být náš Frýdlant bohatší a krásnější.

Foto. archiv ST
Frýdlant 07/08/2011
Dan Ramzer, starosta města Frýdlant